Nový model ukazuje, jak vypadaly Mariánské Lázně v roce 1815

Model okolí Křížového pramene|foto: Josef Šorfa

Dobu kolem tohoto roku Goethe přirovnal k osidlování amerického Divokého západu. Exponát v měřítku 1:25 zobrazuje na ploše čtyři krát čtyři metry vývěr Křížového pramene a budovy v jeho okolí. „Je to největší model, která v muzeu máme. Ukazuje přerod osady u Kyselky v lázeňské město. Jsou tu vidět dva typy domů, chebské hrázděné a novější z roku 1812, které už mají lázeňský charakter,“ poznamenal ředitel muzea Jaromír Bartoš.

Chybět nemůže ani Křížový pramen. Kdo by čekal na jeho místě nynější klasicistní kolonádu, bude překvapen. Vývěr lemuje kamenná studna v nevelkém prostranství obklopeném plotem se zděnými sloupky. Kolonádu nahrazuje jednoduchý přízemní domek, který slouží především jako útočiště před nepříznivým počasím. Nechybí kříž, podle kterého dostala někdejší Kyselý pramen nový název. V oblasti vyvěral i Dávivý pramen, který zanikl.

Jedinou stavbou, která se zachovala dodnes, je dům U zlaté koule. „Nechal ho postavit tepelský lékař Jan Josef Nehr, který založil slávu Mariánských Lázní. Lidé uvidí například také mlýn na mletí mouky Izáka Konhäusera, který tady stál už v roce 1789 nebo nejstarší domek v oblasti, kterou byla solivárna tepelského kláštera. Má roubené první patro,“ řekl ředitel Bartoš s tím, že domečky osadníků byly později zbořeny a na jejich místě postaveny lázeňské domy. V okolí jsou malé pastviny a loučky, kam chodili obyvatelé z Úšovic. Veřejnými lázněmi byla oblast vyhlášena v roce 1818.

Model vznikal po dobu dvou let

Autorem je Radek Míka, který je známý díky práci na miniaturách památek v mariánskolázeňském parku Boheminium, který vedl. „Je to rekonstrukční model, vycházeli jsme z historických podkladů a map, hodila se i trocha fantazie. Hlavní inspirací byla kresba od hraběte Buqoye a dobové rytiny. Oblast odpovídala pozdější charakteristice Johanna Wolfganga von Goethe, který přirovnal vznik lázní k budování města osadníky na Divokém západě,“ dodal Míka.

Model je součástí velké expozice, která přibližuje vznik lázní a současně doplňuje expozici Chebské světnice. „Lidé uvidí jak domy z ptačí perspektivy, tak i interiér s kroji, skříněmi a vybavením z našeho regionu,“ uzavřel ředitel Bartoš.