Nové velikonoční nahrávky Plzeňského lidového souboru - 2. část
Ve Špalíčku lidových písní zazněla v premiéře druhá polovina nových nahrávek Plzeňského lidového souboru (PLS), které zpracovávají písňový a kolední repertoár našich předků během předvelikonočního postu a o Pašijovém týdnu.
Velký pátek
Naše hudební pouť před týdnem skončila na Velký pátek u archaických zpívaných modliteb. Ten den se tradičně nekonaly mše, nezvonily zvony a nezněly varhany. Ani pracovat se nemělo, v mnoha domácnostech se téměř nemluvilo a podávala se jednoduchá postní jídla. Z písňového odkazu Velkého pátku upravil Josef Kuneš pro PLS lidovou duchovní píseň z Dolní Rovně z roku 1893 ze sbírky Františka Orla. Sólo zpíval Karel Jakubů.
Bílá sobota
Čtěte také
Ještě i Bílá sobota byla pro naše předky dnem postním. Ve známém poutním místě Římově na Českobudějovicku zněla tradičně v tento den lidová duchovní píseň, kterou ve své rukopisné sbírce roku 1958 zaznamenala Irena Janáčková. Pro PLS a sólistku Simonu Hudecovou ji upravil Jakub Škarda.
Boží hod velikonoční
Neděle Pašijového týdne, tedy Boží hod Velikonoční, byl a je pro všechny věřící křesťany šťastným dnem. Podle evangelií vstal Ježíš z mrtvých. Konají se slavnostní bohoslužby, na které navazují bohaté rodinné obědy. V minulosti byla v tento den provozována procesí kolem polí či obřadní jízdy na koních, které měly zajistit dobrou úrodu. Písňový repertoár velikonočního Božího hodu v nových nahrávkách PLS reprezentuje v úpravě Dalibora Bárty legendický kolední popěvek z Mělnicka z rukopisné sbírky Karla Rozuma z roku 1907, který si s chutí zazpíval Josef Kuneš.
Velikonoční pondělí
K Velikonočnímu pondělí se již nevážou významné liturgické úkony a jde skutečně o lidový svátek, v němž se odbývá pomlázka, zvyk doložený od středověku, který je ale velmi pravděpodobně mnohem starší. Kolední písňový repertoár je veselý, což dokládají nové snímky PLS. Ve vlastní úpravě koledu z Libně z rukopisné sbírky Františka Homolky z roku 1909 zpívá Jakub Škarda. Rozpustilé koledy z Litoměřicka a Pardubicka z rukopisných sbírek Karla Rozuma z 20. let 20. století upravil a spolu s dívčím sborem natočil Zdeněk Vejvoda. Uplatnili se také vynikající dětští sólisté: Koledu z Písecka ze sbírky Ludmily Danešové ze 40. let 20. století natočil 13letý Lukáš Kunc. Chodskou velikonoční koledu ze sbírky Jindřicha Jindřicha z 20. let zpíval 14letý Matěj Vejvoda a koledu z Holic z rukopisné sbírky Karla Kožíška z roku 1893 energicky podal 12letý Theodor Carda.
Komplet pětadvaceti nových jarních, postních a velikonočních písní a koled představuje zcela výjimečný dramaturgický a interpretační počin plzeňského rozhlasu, realizovaný v letech 2023–2025. Lze jen doufat, že nahrávky se uplatní i mimo rozhlasové vysílání, např. v podobě tematického hudebního nosiče.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ptejte se paní Tünde.‘ Vládní špičky žehlí následky utajovaných přesunů z Úřadu vlády na ministerstva
-
‚Dovez mi tu krabicu.‘ Hlavní aktéři nelegálních sázek ve fotbale jezdili pro výhry z asijských webů do Vídně
-
‚Bůh ochraňuj krále.‘ Britské rádio ohlásilo smrt Karla III., za omyl se omluvilo
-
Více než polovina lidí nesouhlasí se sudetoněmeckým sjezdem v Brně, ukázal průzkum. Postoj ovlivňuje věk
