Nelegální dovoz odpadků, smrt Slobodana Miloševiče, rekordní růst HDP

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: Česko se pustilo do boje s nelegálním dovozem odpadků. Budou nám na něj ale stačit síly? V Duelu týdne uslyšíte tajemníka ministra životního prostředí Daniela Vondrouše a ekologa Miroslava Šutu ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič dnes zemřel v cele haagské věznice. Reakce na jeho úmrtí rozebereme s Filipem Tesařem z Ústavu mezinárodních vztahů.

Česká ekonomika trhá rekordy v růstu HDP. Kdo se zasloužil o takové výsledky a co to Čechům přinese, na to odpoví docentka Eva Klvačová z Vysoké školy ekonomické.

V téměř 50 let starém případu vraždy údajně spáchané komunistickou STB nestačí soudu důkazy. Je ještě možné najít nové materiály o praktikách zpravodajských služeb? Odpovídá major Pavel Gregor, vedoucí odboru vyšetřování UDV.

Takový je následujících zhruba 50 minut, ve kterých nebude chybět ani pravidelný fejeton Jana Pokorného. Příjemný poslech Radiožurnálu vám přeje Štěpánka Čechová.

Duel

Štěpánka Čechová: Jen od loňska se na českých černých skládkách nahromadilo zhruba 15 tisíc tun nelegálně dovezeného odpadu. Jak ukazují čerstvé zkušenosti celníků, prakticky každý den se pokoušejí na naše území dostat další kamiony cizích odpadků. Pozornost zaměřená především na odpad z Německa navíc přinesla i zjištění, že takový podezřelý materiál zřejmě zabírá místo i na některých městských skládkách, aniž by o jeho ukládání dříve někdo věděl. A praktické postihy? Například firma BAU 24, která navezla tisíce tun odpadu do Libčevse na Lounsku a hrozila ji až desetimilionová pokuta se náhle ocitla v konkurzu a na jejich účtech prý nejsou peníze. Aby toho nebylo málo, připravovaná evropská směrnice by mohla umožnit bohatším zemím zbavovat se svého komunálního odpadu jeho vývozem k sousedům. Tomu se snaží zabránit šéf resortu životního prostředí Ambrozek na zasedání ministrů v Bruselu. O tom všem více s hosty Duelu týdne. Ve studiu vítám tajemníka ministra životního prostředí Daniela Vondrouše, dobrý den.

Host (Daniel Vondrouš): Dobré odpoledne.

Štěpánka Čechová: A doktora Miroslava Šutu, odborného konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život v oblasti ekologických a zdravotních rizik. Dobrý den.

Host (Miroslav Šuta): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Tak, pánové, otázka první. Jaké jsou šance napravit současný stav a kdo to bude platit. Nelegální skládky cizího odpadu máme v Libereckém, Ústeckém, Plzeňském i Středočeském kraji, Česká inspekce životního prostředí odhaduje, že v posledních měsících tu složil odpad více než 600 kamionů, ministerstvo životního prostředí požaduje sice, aby odpad nelegálně dovezený do Česka byl odvezen zpět na náklady německých firem, ale tady asi začíná být první problém. Daří se vůbec dohledávat, kdo sem ten odpad poslal? Jak se nám daří napravovat ten stav, pane Vondrouši?

Host (Daniel Vondrouš): V každém případě platit by měl viník a u tohoto nelegálního dovozu je viníků řada. Je to skoro detektivní pátrání všechny odhalit, protože obvykle se spojuje řada firem překupnických do řetězců, aby zamaskovala, odkud ten odpad ve skutečnosti pochází. Na začátku ale vždycky stojí původce, který se chce svého odpadu zbavit a ten má povinnost podle příslušného nařízení Evropské unie ověřit si, kam svůj odpad posílá. A tohle německé firmy často nedělaly, proto ministr spolkový životního prostředí pan Gabriel na několika setkáních s ministrem naším potvrdil, že Německo nese primární odpovědnost za nelegální dovoz německého odpadu. Tahle pozice nám snad umožní uspět s našimi žádostmi o návrat prokazatelně německých nelegálně dovezených odpadů zpět do Německa.

Štěpánka Čechová: A vy jste řekl prokazatelně německých. Vzhledem k tomu, že se objevily diskuse toho smyslu, že v tom odpadu jsou i jiné než německé odpadky, že ty odpadky nemusí být německé, protože dovoz a vývoz funguje po celém světě, to znamená, že německý obal od mléka se může dostat na skládku třeba i z Česka. Co na to říkáte?

Host (Daniel Vondrouš): Tady nestačí jenom to, že na tom obalu je třeba německý nápis. Je potřeba zjistit, která firma a přes jaké prostředníky ten odpad dovážela a případ největší těch 4 tisíce tun, které leží v Libčevsi, tam se dokonce podařilo prokázat, podařilo dohledat takzvané nákladové listy u větší části toho odpadu a zjistit, která firma je v Německu vydávala. Ale zatímco případ Libčeves je v tomto smyslu pozitivní a zjistilo se, že opravdu ten odpad pochází z Německa a dokonce z jedné spolkové země, ze Saska, tak jiný takový případ, například Sosnová, tam bylo zjištěno, že ten odpad je smíšený, je tam český i německý a v tom případě už není možné to nějak oddělit a vrátit a tam bude likvidace na účet českého státu bohužel.

Štěpánka Čechová: A můžeme nějak procentuálně odhadnout, u kolika případů se vůbec podaří dokázat, že ten odpad není smíšený, pochází z jedné země a třeba to tu zem i nechat zaplatit?

Host (Daniel Vondrouš): Těžko říct, kolik procent se toho podaří dohledat, ale důležité je, aby s orgány, které provádí to vyšetřování o správním řízení spolupracovali co nejvíc občané, zejména starostové a včas ohlásili, když na nějakou takovou skládku přijdou, protože čím dýl se tak stane, tím víc hrozí, že už bude nějakým způsobem s tou skládkou manipulováno nebo že bude varován ten viník a pokusí se ji třeba zapálit, aby smetl stopy, anebo že na tu skládku přibude nějaký odpad od snaživých občanů z okolí.

Štěpánka Čechová: Takže to znamená chytit viníka pokud možno při činu a dovést ho pokud možno ihned nějakým zodpovědným orgánům, protože zpětně už to moc šancí nemá. Vy jste ale říkal, že Libčeves dopadla více méně dobře, no, myslíte si to stále, i když firma BAU 24, která hrozila ta desetimilionová pokuta a která zavezla Libčeves těmi odpadky, tak na sebe stihla vyhlásit konkurz ještě dříve, než jste vůbec na ni mohli vztáhnout ruku po pokutě?

Host (Daniel Vondrouš): Ano, tenhle nástroj udělení pokuty firmě ve správním řízení, byť se snažíme zvyšovat ty maximální hranice pokut a teď je navrženo v Poslanecké sněmovně jejich zvýšení, tak není moc účinný. Ta firma opravdu může buď vyhlásit bankrot nebo může být částečně fiktivní a bohužel ti, kdo uzavírají s touto firmou smlouvy, tak si neověřují často, co to je za firmu, jestli vůbec má nějaké sídlo, jestli má povolení k nakládání s odpady od krajského úřadu, takže pak se stávají takovéhle situace. Myslím si, že daleko účinnější nástroj je trestní vyšetřování policejní, které může skončit až tři roky vězení pro konkrétního viníka, který se dohledá tím vyšetřováním. Takže tohle je účinnější nástroj a to úplně nejúčinnější je vracet včas ty kamiony ještě než se někde vyloží, tak je vrátit zpátky do Německa, protože tam je to prokazatelné a tam je ta úspěšnost největší.

Štěpánka Čechová: K tématu vracení kamionů a kontrol celníků se ještě dostaneme. Pane doktore Šuto, teď jste slyšel, co stát dělá, v podstatě na mě to dělá ten dojem, že jsme poměrně bezmocní a může to skončit i tak, že velikou část likvidace toho odpadu si zaplatíme sami.

Host (Miroslav Šuta): Bohužel máte pravdu, že tak skončit může. Já si myslím, že bohužel české jaksi odpovědné orgány tady zaspaly. My jsme upozorňovali na problém hrozby dovozu odpadů už několik let a dokonce někteří čeští poslanci, třeba pan poslanec Drda nebo pan poslanec Hasil navrhovali legalizovat dovoz odpadů do České republiky v Parlamentu. Tak snad se teď politici začnou chovat jinak. Já si myslím, že máme dobré zákony, jak říká ministerstvo životního prostředí, ale málo se pracuje na tom, aby se uplatňovaly v praxi. Teď se mluví o exemplární pokutě pro jednu firmu, ale třeba NKÚ zjistil, že Česká inspekce životního prostředí dává tak zanedbatelně malé pokuty, že to vlastně ty podnikatele nebolí a myslím, že by se měli ozvat také ti slušní podnikatelé a slušné firmy. Měli jsme tady několik iniciativ Svazu průmyslu a obchodu, aby se ekologická legislativa změkčila, aby se přestalo platit za vypouštění znečištění a podobně a mě teda překvapuje, že i teď Svaz průmyslu a obchodu protestuje proti těm návrhům zvýšit pokuty za nelegální chování, takže myslím, že je potřeba změnit jak kulturu podnikání, tak samozřejmě jaksi musí se to přestat vyplácet. Pokud jednu už firma udělá nějaký průšvih, tak to musí být citelné. Když si vynásobíme množství tun na různých skládkách, a to, kolik na tom ty firmy vydělaly, tak nějaká pokuta v řádech jednotek milionů ještě pořád znamená pro tu firmu velký zisk, protože to, co říkal pan tajemník Vondrouš, člověk, který to způsobil, by měl být trestně zodpovědným.

Štěpánka Čechová: Pokud se ho ovšem podaří chytit.

Host (Miroslav Šuta): Pokud se ho samozřejmě podaří chytit a je na stole znovu zpátky, zda by neměla být trestní odpovědnost firem, protože v České republice se to děje velice často. Víme nedávno Draslovka, nakonec vedení podniku svedlo celý problém na nějakého nejposlednějšího pracovníka, který obsluhuje nějaké česlo...

Štěpánka Čechová: Připomenu posluchačům, že jde o mrtvé ryby v Labi a ...

Host (Miroslav Šuta): Ano a třeba ve Spojených státech kdyby se něco takového stalo, tak by byl zodpovědný manažer té firmy a šel by k soudu a pokud by ten soud prohrál, tak i do vězení.

Štěpánka Čechová: Tak, pane tajemníku, teď tady zazněly dvě věci. Jedna z toho byla přímo výtka na Českou inspekci životního prostředí, která spadá pod ministerstvo, že uděluje směšné, směšně malé pokuty. Máte takové informace, že by se pokutami šetřilo?

Host (Daniel Vondrouš): Tak jednak je třeba říct, že Česká inspekce zatím chytila spíš malé ryby a ty firmy nebo ta výše pokuty by se měla odvíjet od toho, jak nebezpečný byl odpad, kde byl uskladněn a kolik ho bylo a měla by být nějakým způsobem odstupňovaná, takže u těch velkých případů by měla být ne nejvyšší a u těch menších menší, ale ...

Štěpánka Čechová: Takže chyby tam nevidíte.

Host (Daniel Vondrouš): I tak si myslím, že by inspekce měla postupovat razantněji a myslím si, že částečně ta kritika na místě je a ...

Štěpánka Čechová: A co s tím jako ministerstvo uděláte?

Host (Daniel Vondrouš): A tam samozřejmě už došlo k tomu, že inspekce velmi přitvrdila a je to priorita jejích kontrol, takže taky můžeme zřejmě se dočkat toho, že těch nalezených starých nelegálně dovezených odpadů bude vícero, protože ty kontroly velmi přitvrdily a totéž učinila Celní správa a tady ale je problém v tom, že ta je vlastně první na ráně. Celní správa má na starosti kontrolu těch přeprav, to Česká inspekce nemá a může tedy zachytit na hranicích ten dovoz a protože se tak nedařilo v minulých měsících, tak vlastně teď nacházíme na skládkách odpady dovezené někdy z loňského léta, podzimu a ty už, tam už je to dohledávání velmi obtížné, takže ta zvýšená aktivita Celní správy na naší straně hranic, ale i na německé, kterou nám potvrzoval německý spolkový ministr životního prostředí, tak ta by měla vést k tomu, že se skutečně ty kamiony budou vracet zpátky a také k tomu, že se nebudou jinou cestou vracet zase k nám, protože by měla německá strana spolupracovat na tom, že ten odpad skutečně vrátí zpátky k původci.

Štěpánka Čechová: A teď druhá, velmi zajímavá věc, která zazněla z úst pana doktora Šuty. Trestní odpovědnost firem. Stálo by to za to, pomohlo by to?

Host (Daniel Vondrouš): Ano, tohle podporuji a myslím si, že tohle je trend, který by měl u nás zavládnout a že těch několik posledních případů, třeba té Draslovky, ukazuje, že by to byl odstrašující nástroj a hlavně je opravdu problém s tím, že ty pokuty se nedaří vymáhat a že když na konci tohoto řetězce stojí nějaká firma, kterou vede pomocný dělník, který je toho času mimo republiku, tak je velká pravděpodobnost, že jakákoli pokuta nebude mít žádný význam, zatímco ta trestní odpovědnost a i trestní odpovědnost firmy má význam větší. Tady je ještě třeba říct, že je možné už teď používat i některé další nástroje, jako například odejmout živnostenské oprávnění té firmě nebo pokud má povolení k nakládání s odpady, což většinou nemají ty firmy, tak ji ho odejmout. To zase může udělat krajský úřad. Také i ty obce, které mají státní správu, se učí zasahovat proti těmto případům. Oni mají tu pravomoc, ale bohužel ji většinou moc nevykonávají a krajské úřady, pro ně je to taky často nová věc a ...

Štěpánka Čechová: A pracujete s nimi, snažíte se jim nějak vysvětlit, jak mají postupovat?

Host (Daniel Vondrouš): Ano. Tam, jednak samozřejmě dostávají nutná školení a informace od ministerstva životního prostředí a od České inspekce. Pro Celní správu se například dělala řada školení a už někdy od loňského podzimu se rozdávají brožury na hranicích.

Štěpánka Čechová: No, abychom se nedostali od odpadků, potencionálním odpadkům k brožurám, ale zajímalo by mě, ta trestní odpovědnost firem, pokud vy ji podporujete, objeví se v nějakém návrhu zákona?

Host (Daniel Vondrouš): Já doufám, že ano a zase bude záležet na tom, jestli projde Sněmovnou. Přece jenom je to trochu ...

Štěpánka Čechová: Moment, takže doufáte, takže to není ve fázi přípravy?

Host (Daniel Vondrouš): Já teď nevím, jestli se podařilo tenhle ten zrovna návrh prosadit už teď do novely zákona, kde jsme navrhovali řadu zpřísnění, ale jako věřím, že každopádně to v některé z novel Trestního zákona projde.

Štěpánka Čechová: Tak a teď od jedné legislativy, která pravděpodobně bude předmětem jednání, k té, která už předmětem jednání je a tedy v Bruselu ta nová směrnice evropská o odpadech. Pane doktore Šuto, to je zřejmě moment, kdy se ekologové shodují s ministerstvem životního prostředí, že je zle a že je potřeba něco změnit. Co je na ní ten největší, řekněme lidově, průšvih?

Host (Miroslav Šuta): Největší průšvih vypadá strašně nenápadně. Je to změna několika slovíček v té stávající, v tom stávajícím evropském zákoně a tam v podstatě dneska spalování odpadů ve spalovně se považuje za likvidaci a do budoucna by ji mohlo být považováno za využití, a to využití tím, že vyrobíme nějakou energii. A ve chvíli, kdy odpad se jaksi přesouvá přes hranici pro využití, tak stát nemá takovou možnost zabránit nebo zakázat ten pohyb odpadů, takže zatímco dnes ministerstvo životního prostředí vydalo závazný výklad českého zákona, kterým zakazuje dovoz odpadů do spaloven, protože to není využití, ale likvidace, tak pokud by Evropa prosadila ten nový zákon, znamenalo by to, že bysme museli přihlížet tomu, jak se vozí desítky tisíc tun odpadů, a mimo jiné třeba do Liberce, do Prahy, do Brna, čili do jaksi velkých měst, které mají problémy se znečištěným životním prostředím a druhý problém je, že ještě navíc Evropská unie případným spalovačům nabízí obrovské mnohamiliardové subvence, čili zahraniční firmy by mohly přijít do České republiky, začít tady stavět spalovny, ty firmy jsou často cizí, třeba v Budějovicích je to německá firma, která chce stavět spalovnu, ve východních Čechách je to britská firma a mohly začít dělat obrovský byznys, vozit ze své mateřské země odpad k nám, tady ho spalovat, vydělat peníze a nechat u nás toxický odpad, škváru a znečištěné ovzduší.

Štěpánka Čechová: Tak, pane tajemníku, vy jste byl s panem ministrem v Bruselu, kde jste se snažili jednat na to téma. Jak tohle to pro Českou republiku udělat příznivějším, předpokládám, že Evropě se do toho moc nechce. Podařilo se tam nějak vyjednat nějaké ústupky?

Host (Daniel Vondrouš): My jsme částečně uspěli a argumentovali jsme i těmi nelegálními dovozy, protože je třeba si uvědomit, že bylo zjištěno třeba zhruba 15 tisíc tun nelegálních dovozů, ale ty žádosti o legální dovoz do spaloven jsou ke sto tisícím tunám zhruba a začaly už někdy před dvěma roky a daří se je zamítat právě proto, že máme dobrý zákon a tuhle možnost by nám Evropa touto direktivou vzala a tohle naše upozornění bylo pro řadu zemí na zasedání Rady ministrů nové a dokonce myslím, že ta pozice České republiky byla z těch zemí přece jenom nejtvrdší. My jsme sice získali nějakou podporu, a to nejenom ze zemi Visegrádu, zejména ze Slovenska, ale také ze západoevropských zemí, které tento problém taky mohou pociťovat, například z Portugalska, z Dánska a z Belgie a částečně nás podpořilo i Německo. Ale ta debata je na začátku a já věřím, že na konci té debaty někdy v červnu, kdy bude zasedat Rada ministrů a rozhodovat o své pozici, tak už budeme mít většinu a podaří se ty naše návrhy prosadit.

Štěpánka Čechová: A pro lidi, kteří se úplně neorientují v problému dovozu a spalování řekněte nějak stručně ty body, které pan ministr požaduje.

Host (Daniel Vondrouš): Nám jde jednak o to, aby se odpad nejenom likvidoval, ale také využíval, teď mluvím teda o komunálním odpadu, tam, kde vznikl. To je takzvaný princip blízkosti a ten, v tom nás podporuje nejvíc z těch oslovených zemí, pak nám jde o to, aby definice energetického využívání odpadů, tedy to, o čem mluvil kolega ve vztahu ke spalovnám, tak aby zůstala na stejné úrovni jako je teď, to znamená, aby spalovny byly odstraňováním odpadů a nikoliv jeho využitím a pak tam máme řadu dalších věcí, ale to nejsou ty, kterými bychom podmiňovali svůj souhlas s direktivou.

Štěpánka Čechová: Pane doktore Šuto, pokud by se tohle to podařilo, znamenalo by to, že by se i těm cizím firmám tady přestalo vyplácet stavět nové spalovny?

Host (Miroslav Šuta): No, to je ještě další věc, potom jaksi ekonomická, důležité je, aby nebyl ten dovoz odpadů sem legální, jednak proto, že by se plnily ty spalovny, které by se tady stavěly a druhá věc je, že ve chvíli, kdy by celníci, když dneska celníci na hranicích najdou kamion, kde je směs odpadů, tak je jasné, že ta směs není pro využití, pro recyklaci a hned ten kamion pošlou zpátky, kdežto když se zlegalizuje dovoz odpadů do spaloven, tak ti celníci můžou jenom sklapnout podpatky a říct, ano, vy jedete do spalovny do Prahy, ale samozřejmě nebudou každý ten kamion eskortovat a jestli ten kamion dojede do Prahy nebo na nejbližší nějakou polní cestu a tam to vysype, to už bysme asi nedokázali tomu zabránit a je třeba si představit, že jenom do Prahy se má přivést asi 23krát více odpadů, než je v té Libčevsi.

Štěpánka Čechová: Nebo-li je to důležité i pro to, aby nebylo tak snadné nelegálně ty odpadky dovážet.

Host (Miroslav Šuta): Přesně tak.

Štěpánka Čechová: Tak v tom případě si můžeme asi my všichni přát hodně štěstí při vyjednávání v Bruselu. Pánové, v tuto chvíli vám děkuji za účast ve studiu. Byli tady s námi tajemník ministra životního prostředí Daniel Vondrouš, na slyšenou.

Host (Daniel Vondrouš): Na slyšenou.

Štěpánka Čechová: A ekolog, doktor Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný život, díky, na slyšenou.

Host (Miroslav Šuta): Na shledanou.

Štěpánka Čechová: V polovině vysílání tohoto pořadu mají své místo zprávy Evy Ziliziové, po nich budeme probírat okolnosti a následky úmrtí Slobodana Miloševiče, úspěch české ekonomiky a také velmi zajímavý případ hry komunistických tajných služeb, ve kterém jde o 50 let starou vraždu. Na závěr vám Jan Pokorný ve fejetonu poradí nebo poví něco o politickém vývoji.

Růst naší ekonomiky

Štěpánka Čechová: Historicky rekordní výsledek tento týden oznámila česká ekonomika. Hrubý domácí produkt se loni zvýšil o 6 procent. Vývoj mezd ale zaostal. Průměrná hrubá měsíční mzda se zvedla o pět a půl procenta na 19.030 korun. Podrobnosti má redaktor Radiožurnálu Jaroslav Skalický.

Jaroslav Skalický: Údaje Českého statistického úřadu ekonomy šokovaly. Mnozí neváhali označit Česko za středoevropského tygra. Klíčovou roli v loňském ekonomickém růstu mělo výrazné zlepšení exportu, a to hlavně díky automobilovému průmyslu.

Host (Jiří Havel): Je to tím, že Češi vyrábějí a umí pracovat. Pokud to budeme chtít rozebrat ekonomicky, tak je to tím, že náš růst je tažen především exportem, je tažen investicemi a můžeme vyloučit, že by byl tažen rostoucí veřejnou spotřebou.

Jaroslav Skalický: Říká místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky je výrazný růst HDP důkazem správné hospodářské politiky vlády, zvláště podpory investic. Hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek s tím souhlasí jen napůl.

Host (Pavel Sobíšek): To je výsledek nejen vládního úsilí, ale také úsilí České národní banky. Pak bezpochyby je za tím i například výhodná geografická poloha.

Jaroslav Skalický: Růst mezd loňskému rekordnímu výkonu hospodářství neodpovídá.Podniky se potýkaly s vysokými výrobními náklady.Navíc stále platí, že dvě třetiny pracujících na průměrnou mzdu vůbec nedosáhnou.

Štěpánka Čechová: O tématu teď podrobněji s docentkou Evou Klvačovou z Vysoké školy ekonomické v Praze, vedoucí Institutu integrace České republiky do evropské a světové ekonomiky. Dobrý den.

Host (Eva Klvačová): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Paní docentko, ten názor zazněl i v reportáži a v té předvolební době ho budeme slýchat asi hodně často. Jde o tvrzení politiků ČSSD, že za ekonomickým růstem je výsledek úspěšné hospodářské politiky sociálně demokratických vlád v posledních osmi letech. S tím samozřejmě ostře nesouhlasí politici ODS a například ekonomický expert ODS Martin Kocúrek připomíná jen pomalu klesající nezaměstnanost a vysoké zadlužení České republiky. Kdybychom se pokusili oprostit tyto informace od politických vášní, co by zbylo? Jaká je realita, kde je pravda?

Host (Eva Klvačová): Takže za prvé by zbyla ta výborná geografická poloha, o které už tady byla řeč. Za druhé by zbylo asi, to je zajímavý, o tom nemluví samozřejmě ani představitelé vlády, ani opozice, ale myslím si, že je to podstatný, zbyl by vstup České republiky do Evropské unie, respektive přijetí pravidel, která v Evropské unii platí. Není náhodou myslím, že ekonomický růst začal růst v souvislosti s přípravou a začal růst po vstupu, čili Česká republika je atraktivní pro zahraniční investory, mimo jiné nebo možná především proto, že je členem určitého společenství, na kterém platí stejná pravidla hry. Mimochodem, když se podíváte třeba na Slovensko, tak se zdůrazňuje spousta rozdílů, ale nezdůraznilo se to, že vlastně to je taky člen Evropské unie.

Štěpánka Čechová: To znamená, že ony proklamované investiční pobídky a další politické vstupy pro ekonomiku nejsou tím hlavním tahounem úspěchu.

Host (Eva Klvačová): Já si myslím, že ne a já osobně mám vůči investičním pobídkám takový daleko zdrženlivější vztah. Víte, když někam investoři přicházejí, tak si spočítají veškeré výhody a nevýhody a existují tlusté knihy o takzvaných multikriteriálních hodnoceních, které vám řeknou, co je výhodou a nevýhodou dané ekonomiky. Že jo. Takže když byl měla pokračovat, tak výhodou třeba české ekonomiky je mimo jiný dobrá relace mezi kvalitou pracovní síly a její cenou. Poměrně slušná infrastruktura, tohle to všechno hraje roli a takže hospodářská politika je důležitým faktorem, ale není faktorem jediným, jakkoliv se o tom v předvolební době budou vést spory.

Štěpánka Čechová: Česká měna díky těm výborným výsledkům HDP posilovala, dá se říci, na jakou dlouhodobější hladinu kurzu se podle vás může dostat?

Host (Eva Klvačová): No, já bych si nerada vsázela, ale myslím si, že to posilování ještě trochu vydrží a víte, co je zajímavé? Že exportéři dlouhodobě bědují, jak je ten kurz silný a že už ho nikdy neunesou a že už by měl konečně poklesnout a něco by se pro to mělo udělat a on pořád se vyvíjí tak, jak se vyvíjí a zahraniční obchod na to reaguje jaksi prostě stále lépe a lépe, čili zdá se, že ty stížnosti taky nejsou úplně oprávněné.

Štěpánka Čechová: A co teď praktická stránka věci pro člověka, jehož denním chlebem není ekonomika? Co a kdy to lidem reálně přinese, protože slyšeli jsme, že růst mezd nejde nutně ruku v ruce s tím růstem HDP.

Host (Eva Klvačová): No, co jim to přinese. Skutečnost, že průměrná mzda je 19 tisíc, tak je příjemná poměrně. Když se srovnáme třeba s tím Slovenskem, tak existují názory, jak bychom mohli ještě ekonomice, to bude zase říkat spíš opozice, jak by bylo možné ekonomice ještě pomoci k vyššímu růstu. A já, jestli bych za něco tu vládu pochválila, tak že se vyhýbá sociálním obscesům, jo, že prostě pořád se pohybuje po takovém tom ostří nože, že nespadne ani na jednu, ani na druhou stranu. Ono je sice strašně pěkný chválit třeba Slovensko za nízké daně, ale zase si uvědomme, že máme poloviční míru nezaměstnanosti, že jo, uvědomme si, že máme daleko vyšší reálnou mzdu, takže oni jsou ty věci složitější a já si myslím, že ať vyhraje kterákoliv strana, takže se bude muset snažit taky udržovat sociální konsensus. Mimochodem, když jsem říkala o tom, že si investoři pečlivě sledují, jaké jsou v dané zemi výhody a nevýhody, tak země, ve které je malá politická stabilita, lidé stávkují a odmítají přijmout pravidla hry, tak do také země se taky investoři nehrnou. Uvědomte si, že například v České republice je z celé Evropské unie nejmenší ohrožení lidí pádem do chudoby. To je strašně důležitý, tohle je potřeba nějakým způsobem zachovat, udržet, prostě nezničit ten sociální konsensus.

Štěpánka Čechová: A vzhledem k tomu, že ekonomové očekávají i letos růst HDP o dalších zhruba 5 procent, znamená to, že tenhleten příznivý vývoj je nastartován nějak dlouhodobě?

Host (Eva Klvačová): Žádný růst nemusí trvat věčně. Ekonomika se vždycky vyvíjí cyklicky, poměrně vysoké tempo růstu, tuším kolem 5 procent jsme měli zhruba před 10 lety a najednou to tempo růstu začalo klesat, jo, čili prostě miláčkem zahraničních investorů se může přestat být Česká republika a mohou se posunout někam jinam, jo, ale já jsem přesvědčená, že faktory, které budou působit ve prospěch tempa růstu, takže by měly působit ještě nějakou dobu.

Štěpánka Čechová: Docentka Eva Klvačová z Vysoké školy ekonomické v Praze. Díky za váš čas, na slyšenou.

Host (Eva Klvačová): Na slyšenou.

Nedostatek důkazů v padesát let starém případu vraždy

Štěpánka Čechová: Téměř 50 let starý případ vraždy, ze které je podezřelá komunistická STB vrátil tento týden k došetření pro nedostatek důkazů pražský Městský soud. Ještě než budeme o celé věci hovořit s vedoucím vyšetřovatelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu, poslechněme si reportéra Dušana Valentu, který připomene, co se tehdy stalo.

Dušan Valenta: Obžalováni byli dva bývalí pracovníci STB, Milan Michel a Stanislav Tomeš, kteří tehdy měli pracovat jako náčelník a zástupce náčelníka 4. odboru komunistické rozvědky. Ti údajně objednali výrobu bomby, maskované jako krabice s doutníky. Na jaře roku 1957 přišla zásilka ve Francii tehdejšímu štrasburskému prefektovi Andremu Tremodovi. Pachatelé předpokládali, že dárek rozbalí na recepci k zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, kterého se zúčastnilo i několik předních francouzských politiků. Do krabice s doutníky se ale podívala až o tři dny později 17.května Tremodova manželka, kterou výbuch doslova roztrhal. Účast STB na výbuchu prozradil v roce 1972 její bývalý pracovník Ladislav Bitman ve své knize The Dishephen game. Bitman po roce 1968 uprchl do Ameriky, kde teď vyučuje na Bostonské univerzitě dezinformace. V rámci právní pomoci ho vyslechly americké úřady. Podle Bitmapa měl být bombový útok vyvrcholením desinformační kampaně, připravené sovětskou KGB. Návrh na obžalobu dvou příslušníků podal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který se případem zabývá už od roku 96. Michelovi s Tomešem by hrozil trest až 15 let vězení.

Štěpánka Čechová: Ve vysílání teď vítám majora Pavla Gregora, vedoucího odboru vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Dobrý den.

Host (Pavel Gregor): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane majore, podle soudkyně Hany Hrnčířové jsou důkazy nedostatečné ve vztahu ke skutku vraždy ve Francii, a proto se rozhodla vrátit případ k došetření. Vzhledem k tomu, že jde o vraždu téměř 50 let starou, dokážete ještě sehnat nějaké další důkazy?

Host (Pavel Gregor): My se domníváme, že jsme shromáždili všechny dostupné, dosažitelné důkazy a předložili jsme je státnímu zástupci, který se s našimi závěry ztotožnil tím, že podal obžalobu na obviněné osoby.

Štěpánka Čechová: Budete ještě zkoušet pátrat?

Host (Pavel Gregor): No, to záleží na výsledku rozhodnutí, protože stále tu je možnost, že státní zástupce proti rozhodnutí o vrácení věci podá stížnost a pak to bude řešit nadřízená instance, to znamená Vrchní soud v Praze.

Štěpánka Čechová: Pokud by se ale stalo, že by soudy trvaly na doplnění důkazů, vy už nebudete schopni žádné další poskytnout, znamenalo by to, že případ skončí v propadlišti dějin.

Host (Pavel Gregor): No, to lze velmi obtížně odhadnout. My se prostě domníváme, že byly shromážděny důkazy, které jsou postačující k tomu, aby byly soudem projednány a domníváme se, že soud má dispozice prostředky, pokud tedy by se domníval, že je možné ještě některé skutečnosti zjistit, aby v tomto směru provedl dokazování. Nicméně rozhodující je samozřejmě stanovisko státního zástupce, jehož jménem já nejsem oprávněn hovořit a on tedy má oprávnění proti rozhodnutí o vrácení věci podat stížnost a je samozřejmě velmi podstatné, jakým způsobem to rozhodnutí je odůvodněno.

Štěpánka Čechová: A teď prozraďte, protože málokdo si dokáže představit u 50 let staré vraždy, jak se sbírají důkazy, jak vypadá vaše práce, kde hledáte to, co by mohlo soudu pomoct?

Host (Pavel Gregor): Samozřejmě, že shromaždování důkazů v těchto věcech je velmi obtížné, zejména když je řešena trestná činnost příslušníků bývalé Prvé správy, která fungovala na diskovém stupni konspirace, to znamená v utajení, nehledě k tomu, že většina nebo všichni její tehdejší pracovníci figurovali pod krycími jmény, to znamená je třeba de facto i často rekonstruovat celé součásti tehdejší Prvé správy, případně ministerstva vnitra, po personální stránce dohledávat rozhodnutí o její vyřízení, dohledávat právní rámec pro její fungování, ustanovovat desítky až stovky osob, zjišťovat, které z nich jsou, které z nich žijí, zjišťovat pravou totožnost těchto osob, potom je v rámci šetření dohledávat v republice, následně teprve vyslýchat, nehledě na to, že zde hraje roli ještě právní pomoc do ciziny, která řízení samozřejmě výrazným způsobem prodlužuje.

Štěpánka Čechová: Takže to celé opravdu zabere léta a léta práce.

Host (Pavel Gregor): Dalo by se to tak říct, rozhodně to tak je. Pokud jde o činnost tehdejší Prvé správy, jedná se zatím o nejlépe zadokumentovaný případ, který tedy vedl zájem trestního stíhání. My jsme předložili výsledek činnosti de facto šestiletého řízení s tím, že pokud bylo možné nějaké důkazy dohledat, tak dohledány byly. Neumím si představit, že bylo možné dohledat ještě důkazy další, ale to je samozřejmě moje hodnocení.

Štěpánka Čechová: Major Pavel Gregor, vedoucí odboru vyšetřování ÚDV. Díky za váš čas, na slyšenou.

Host (Pavel Gregor): Děkuji.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: Přestože jsem vám v anonci na druhou polovinu pořadu slibovala rozhovor s Filipem Tesařem z Ústavu mezinárodních vztahů kvůli smrti bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, tak v tuto chvíli se vám musím, vážení posluchači, omluvit, protože spojení s panem Filipem Tesařem se nám stále nedaří, a proto už dáváme prostor fejetonu Jana Pokorného. Ten tentokrát napsal své vyprávění o tom, že ačkoliv je venku stále spíš bílo, tak život kolem nás hraje barvami.

Jan Pokorný: "Do sněmovních voleb zbývají necelé 3 měsíce a politici hrají všemi barvami, tedy skoro všemi. Nejenom,že na základě průzkumů občas zelenají nebo rudnou, válka barev prostě začíná. Své pozice zaujala strana modrá, tedy ODS. Přívlastek rudá je dáván Komunistické straně Čech a Moravy, o sociálních demokratech se mluví jako o růžových, však taky léta mají ve znaku růži. Lidovci si už v dobách Šrámkových vykoledovali barvu černou podle sutany, do níž se oblékají kněží. Dnes ještě zasedají ve Sněmovně unionisté, ale ti jsou takoví nějací bezbarví a podle toho nejspíš dopadnou. V posledních týdnech se v průzkumech veřejného mínění začíná i zelenat. Straně zelených se zatím daří průzkumně překračovat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny.

Dá se říct, že politici se u nás už pěkně vybarvili. Občan poslouchá diskuse, plamenná prohlášení, volební sliby. Od jedněch čeká modré z nebe, při pohledu na jiné vidí rudě nebo to vidí všechno černě, popřípadě studem zrůžoví, či leknutím zezelená. Je to pestrá paleta barev, která nám zpestřuje okolí, jež je letos v zimě pohříchu už pěkně dlouho spíš bílé.

Je dobře, že barev kolem nás je tolik. Jednak se v tomhle pestrém světě žije veseleji a kdo chce, může v tom našem modro-rudo-zeleno-černo-růžovém okolí vidět klidně důkaz, že svět není černobílý. Prostě u nás je vymalováno a basta. Ale pro samé barvy bychom neměli zapomínat na jednu celkem podstatnou věc, politik může být klidně i oranžovo-bílo-béžovo-stříbrný. Důležité na něm ale taky je, jestli vůbec někdy umí přiznat barvu."

Štěpánka Čechová: Pestrobarevná slova Jana Pokorného ukončila pořad Týden v tahu. Příjemný zbytek večera při poslechu Radiožurnálu vám přeje Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.