Některé firmy v regionu se znovu vracejí k uhlí kvůli vysokým cenám energií

Průmyslové firmy v Karlovarském kraji v posledních 15 letech výrazně omezovaly spotřebu uhlí. Reagovaly tak na strategii státu a Evropské unie, co nejvíc snížit vypouštění škodlivin do ovzduší.

Část firem dokonce přestavěla své technologie na plyn. Jeho dodávky z Ruska jsou teď ale nejisté. Proto se v regionu některé firmy k uhlí vrací, a opět ho využívají jako hlavní zdroj tepla.

„V současné době to není otázka nedostatku, ale spíš násobné ceny plynu. To se ale může velmi rychle změnit. Energetická bezpečnost kraje i ČR je z mého pohledu v přímém ohrožení a zatím není zpracován alternativní scénář, jak se budeme chovat, když plyn prostě nebude,“ vysvětluje hejtman Petr Kulhánek současnou situaci, kdy konflikt na Ukrajině ohrožuje dodávky plynu do Česka. To je, stejně jako celá Evropská unie, situací zaskočeno.

Některé firmy energetickou krizi předvídaly

Jenže jsou i firmy, které hrozbu energetické krize předvídaly, například Lias Vintířov. Ještě na podzim využíval ke své produkci uhlí a plyn. Na zvyšování ceny za plyn firma reagovala rychlým návratem k uhlí.

„My jsme na to reagovali hned a snažíme se ten náš palivový mix přiblížit nějaké ekonomické realitě. To znamená snížit podíl plynu a zvýšit podíl uhlí,“ říká jednatel společnosti Lias Vintířov Rudolf Borýsek. Po invazi ruských vojáků na Ukrajinu je navíc jeho společnost připravená i na úplné zastavení dodávek plynu z východu.

Zvýšená poptávka po uhlí bude problém

Vintířovský výrobce stavebnin mohl rychle reagovat zejména proto, že sídlí na Sokolovsku - v regionu, kde stále pokračuje v těžbě Sokolovská uhelná. Ta musí v současné době na zvýšenou poptávku po uhlí reagovat. Jednoduché to prý ale není.

„Musím říct, že je to velice komplikované, protože v důsledku celospolečenské politiky a Green Dealu jsme už učinili řadu opatření za poslední dva roky, kdy jsme se postupně připravovali na odklon od uhelné energetiky a v tomto okamžiku jsme někde na hranici kolem 3,5 milionu tun roční těžby. Abychom jí zachovali, budeme muset vynaložit investice, abychom byli schopni tuto úroveň těžby ještě na několik let dopředu udržet,“ popisuje Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné, která chtěla do deseti let těžbu uhlí v regionu ukončit.

„Máme k dispozici ale uhelné zásoby, které bychom byli schopni těžit i po roce 2040. Pokud by byl zájem na tom, aby stát podpořil energetickou bezpečnost, jsme připraveni dále pokračovat v těžbě a naše kapacity k tomuto účelu využít,“ dodává Pavel Tomek, jehož firma díky dočasnému návratu k využívání uhlí dodávky tepla garantuje bez ohledu na hrozící nedostatek plynu.