Některá umělá jezírka na Šumavě jsou stále plná vody

Uměle vytvořených jezírek, která jsou na Šumavě takzvaně na vodě, už mnoho není. Patří mezi ně například Polecké nádrže nebo nádrže, které sloužily k nadlepšování průtoku ve Schwarzenberském kanále – dnes asi nejznámější Jelení jezírko na Jeleních vrších nebo nádrž Tišina, případně nádrž Říjiště, která už je ale z velké části zazemněná.

Plešné jezero|foto:Romana Lehmannová, Český rozhlas

Tím nejvýznamnějším vodním rezervoárem pro Schwarzenberský kanál však bylo jezero, jež vytvořil tající ledovec – Plešné jezero, jehož hladinu naši předci uměle navýšili stavbou hráze právě proto, aby mohli s jeho vodami manipulovat.

„To je taková zajímavost. Opravdu velké množství vody, víc jak 170 tisíc kubíků proteklo jezerním karem a používalo se pro plavení dřeva. Trvalo poměrně dlouho, než se voda dostala do kanálu a vyžadovalo to jednoznačně dobrou koordinaci a logistiku plavení dříví kanálem," vysvětluje bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.

Nádrží a tůní se na Šumavě budovalo opravdu velké množství. Řada z nich přitom nebyla vytvářena jako součást těch hlavních kanálů, tedy Schwarzenberského a Vchynicko-Tetovského, ale měly za úkol zvýšit průtoky na některých potocích, aby se po nich mohlo splavit dříví a ulehčit tak práci dřevorubcům. „To jsou nádrže jako Tokaniště, Ždárské jezírko, prostě nádrže na těch tocích, které se využívaly pro splavení jenom pomístně. Prostě si usnadnili práci, než aby to třeba tahali na saních," dodává Eva Zelenková.

Ždárecké jezírko i Tokaniště jsou plně nádrže a patří mezi návštěvnicky velmi vyhledávané cíle.