Nejtěžším soupeřem v dunách je vlastní hlava. Martin Macík o dakarové pokoře i jízdě bez čelního skla

Martin Macík|foto:Jiří Trnka, Český rozhlas

Dakar se nedá vyhrát v jedné etapě, ale prohrát ho můžete během vteřiny, začal své vyprávění ve vysílání Českého rozhlasu Martin Macík. Letošní ročník pro něj byl lekcí v trpělivosti a psychické odolnosti. Po dvou letech na absolutním vrcholu přišly komplikace, které jezdec přirovnává k lavině. "Všechno začalo kolizí ve druhé etapě. Od toho momentu se problémy nabalovaly jako sněhová koule. Najednou nestartujete z první řady, jedete v prachu ostatních a celý váš osud v závodě se začne lámat," popsal Macík. Přestože letos skončil pod stupni vítězů, čtvrté místo bere s uznáním. Podle něj právě krizové momenty ukázaly největší sílu jeho týmu, tedy schopnost nepropadnout panice a najít motivaci k dokončení závodu.

Uvnitř závodního speciálu|foto:Jiří Trnka, Český rozhlas

Jedním z nejvíce fascinujících momentů, které Martin v rozhlasovém studiu líčil, byla jízda bez čelního skla. To, co by pro běžného řidiče znamenalo okamžitý konec cesty, je na Dakaru jen další technickou překážkou. "Vykopnete zbytek skla, nasadíte brýle a jedete dál. Horší je to v momentech, kdy v kabině vzniknou podtlaky a vy musíte dýchat a polykat prach celou etapu," vysvětlil rodák z Benešova. Fyzické nepohodlí, jako jsou střepy v botách nebo zraněná ruka, v tu chvíli přebíjí soustředění. Macík navíc v zahraničí proslul svou technickou precizností. Zatímco mnozí soupeři spoléhají na automatické systémy, on v dunách často sází na manuální řazení, aby udržel motor v optimálních otáčkách i ve chvíli, kdy kamion stojí na hraně písečné propasti.

Trofej pro vítěze|foto:Jiří Trnka, Český rozhlas

Přejezd dun je pro desetitunový kolos nejtěžší disciplínou, kde se intuice potkává s fyzikálními zákony. Macík ve vysílání barvitě popsal vteřiny absolutní nejistoty. Přijedete k hraně, vyletíte nahoru a nevidíte vůbec nic. Jen modré nebe. Musíte znát svůj stroj natolik, abyste mu věřili a prostě ho tam pustili. Zajímavostí, kterou o Macíkovi často vyzdvihují i odborné zahraniční servery, je jeho specifická práce s tlakem v pneumatikách. Neustále kalkuluje s měnící se teplotou a tvrdostí písku, což je detail, který dělí vítěze od těch, kteří v dunách uvíznou. S kamionem v písku neexistuje cesta zpět. "Jakmile se zastavíte nebo se pokusíte couvat, riskujete převrácení na bok," varuje pilot speciálu přezdívaného Čenda.

Dakar už dávno není jen o romantickém dobrodružství, je to technologický byznys. Macíkův tým MM Technology je dnes největším výrobcem závodních kamionů na světě. Téměř polovina špičkových vozů v kategorii pochází z jejich dílny v Sedlčanech. "My paradoxně pomáháme vlastní konkurenci. Chceme závodit s těmi nejlepšími, a tak jim ty stroje prodáváme a servisujeme," prozradil v rozhovoru. Celý projekt vede společně se svým otcem. Zatímco Macík starší vládne vývoji a technologiím, Martin se stará o obchodní strategii a komunikaci. Tato synergie vytvořila unikátní zázemí, které obdivují týmy z celého světa.

Hledat motivaci po dvou vítězstvích může být těžké, ale Martin ji nachází v rozvoji celého sportu. "Baví mě ta unikátnost. Postavili jsme tým, který je ve světě motorsportu vnímán jako prémiová značka," říká. Chce, aby jméno Macík zůstalo v historii zapsané nejen v tabulkách vítězů, ale jako symbol generace, která kamiony posunula na hranici možného. Že tato cesta funguje, dokazují i davy fanoušků, pro které tým pořádá interaktivní akce. Martin Macík zůstává věrný své filozofii, že i v tom největším chaosu je třeba si zachovat klidnou hlavu a pamatovat na to, že motorsport je především týmový výkon. "Dakar vás naučí, že i když jste na vrcholu, během vteřiny můžete být dole. Ale právě ten návrat zpět je to, co dělá skutečného šampiona," uzavřel Martin Macík své vyprávění pro Český rozhlas.