Něco se stalo, něco se musí stát...

7. listopad 2003
Publicistika

O tragické události z minulých dnů je komentář Jiřího Tomáše Blažka. Při zábavě party teenagerů, honičce aut, přímo na ulici v Sušici, zahynuli dva mladí lidé.

V Sušici došlo k tragédii, která otřásla městem. Dvě auta s mladými pasažéry nezávodila v městských ulicích prvně, prvně však byli při této obvyklé zábavě party teenagerů, zabiti dva lidé. Dva z nich, řeknou mnozí, ale byla to často předtím pouze souhra náhodných okolností, že nebyl zabit nikdo nevinný. Oběti havárie si o to, podle vyjádření některých občanů, koledovali už příliš dlouho. Honičky v sušických ulicích, školy smyku na mokré dlažbě náměstí a v poslední době dokonce skoky s auty přes zpomalovací pruh, nainstalovaný v dobré víře, že mladým zabrání v rychlé jízdě, nejsou čerstvým jevem a podle mého bylo příliš dlouho příliš mnoho pouze přihlížejících.

Policisté státní i městští, lidé z vedení radnice, ti všichni tvrdí, že bez důkazních záznamů rychlost měřícího radaru toho mohli udělat jen málo a bez možnosti odebrání řidičského průkazu policisty na místě, nebylo možné účinně proti známým firmám zasáhnout vůbec. Možná bylo. Tak častými kontrolami technického stavu vozidel a tak častým zájmem o pohyb všem obyvatelům města známých nebezpečných automobilů, že by to gangu hrátky dostatečně otrávilo. Přestupková komise městského úřadu se snažila, ve městě se mají budovat další retardéry a snad se i vlivem šoku ze smrti dvou lidí situace zklidní. Otázkou je, na jak dlouho. Kolik dní po pohřbu dopřeje nebezpečná parta sobě i ostatním klidu?

Logo

Něco se stalo a něco se musí stát. Není účelem tohoto povídání úkolovat občany a instituce, dokonce ani radit není zdálky příslušné. Sušice ovšem není jediným městem a místem v naší zemi, kde party potencionálních sebevrahů a vrahů účinkovaly a účinkují bez vážného narušení programu. Ale pokud selhává vlastní snaha, je jistě možné pozeptat se tam, kde řešení našli a řádění hlupáků za volantem omezili, či dokonce potřeli. I bez radaru je totiž možné videozáznamem zdokumentovat nezákonné počínání a podat trestní oznámení. To může kdokoliv z nás. A neexistuje-li u nás policejní pravomoc k odebrání řidičského průkazu, existuje povinnost policistů zabývat se každým podáním. A ve smyslu zákona o obecném ohrožení jistě najdeme znaky, které jsou shodné s počínáním unuděných grázlů za volanty v Sušici i jinde. Nezáleží ani tak na důkazní hodnotě třeba amatérských záznamů, jako na četnosti takových podání, protože rodiče těch mladých jistě nebudou nadšeni neustálými výslechy svých ratolestí na policii. Ano, jde o nimravou práci, ale je to lepší represe, než bezzubé pokutování bohatých a mnohem lepší ve výsledku, než pohřbívání spoluobčanů. Sušická tragédie je z toho druhu velkých malérů, které umějí dát impuls k činnosti a k nápravě. Bohužel, vždycky, než se u lidí něco stane, musí se lidem něco stát.

Logo
Spustit audio