Národopisné muzeum Plzeňska na čas opouští své sídlo, v kterém je už 100 let

Budete-li se procházet plzeňským náměstím Republiky, možná si ani nevšimnete nenápadného domu s číslem popisným 13. Říká se mu Chotěšovský. Už více než 100 let v něm sídlí Národopisné muzeum, i když právě v těchto dnech to tak nevypadá. Vše co je uvnitř, se totiž kvůli velké rekonstrukci stěhuje pryč.

Muzeum otevřelo v roce 1919

Kdysi gotický dům koupil v roce 1487 Chotěšovský klášter a ubytovával v něm mnichy i návštěvy, nějaký čas zde pobýval i císařský velitel Albrecht z Valdštejna. Na dlouhou dobu dům vlastnila rodina mydlářského mistra Ignáce Kouteckého, manželka Petra Kouteckého Jana, pak Chotěšovský dům odkázala plzeňské společnosti pro Národopis a ochranu památek.

Národopisné muzeum ale tvoří dva renesanční domy, spolu s Chotěšovským také Gerlachovský, který je orientován do Dřevěné ulice. První zmínky o něm nacházíme už na počátku 15. století. Vystřídalo se v něm mnoho majitelů, jedním z nejznámějších byl stavitel Jakub Auguston mladší, své jméno ale získal dům po Josefu Gerlachovi, učiteli tance, hudby a krasopisu.

Chátrající dům v roce 1912 odkoupila obec a byly do něj přemístěny sbírky, samotné muzeum bylo provizorně otevřené v roce 1915 a plnohodnotně 4. dubna roku 1919. Jeho prvním ředitelem se na dlouhých 44 let stal Ladislav Lábek.

Lepší depozitáře a více místa pro workshopy

Exponáty nyní mizí na čas do depozitářů, oba domy totiž čeká kompletní rekonstrukce. „Budou zde nové inženýrské sítě, bude se vyměňovat střešní krytina i omítky,“ potvrdil vedoucí oddělení Národopisného muzea Michal Chmelenský.

Dodal, že po rekonstrukci se lidé dostanou do míst, která dříve nebyla přístupná. „V podkroví Gerlachovského domu bude expozice věnovaná odívání,“ uvedl. Vzniknou také nové prostory pro workshopy a praktickou ukázku tradičních řemesel.

Čtěte také

Národopisné muzeum Plzeňska čeká generální rekonstrukce

Rekonstrukce počítá s vybudováním nových depozitářů, ty stávající v podkroví nejsou vhodné. „Jsou zde sádrokartonové příčky z 90. let, zatéká do střechy, je tu prašnost a exponáty trpí změnami klimatu,“ zhodnotil Chmelenský. Rekonstrukce vyjde na 120 milionů korun, hotovo má být za tři roky, kdy se Národopisné muzeum opět otevře návštěvníkům.