Nadužívání předložky na v současné češtině

20. únor 2023

Jazykový koutek

Zastavme se dnes u nadužívání předložky "na" v konkurenci s předložkami "do" a "v". Všechny tři předložky ve spojení se jmény vyjadřují řadu okolností - soustřeďme se na vyjádření místa či směru. V mnoha případech je užití konkrétní předložky ale dané tradicí.

Tradice funguje především ve spojení s místními jmény: např. jedeme na Ukrajinu a do Francie, do Polska a na Slovensko a v užití předložky se uplatňuje často i věk uživatele.

Zastavme se u nevhodných spojení, která se do běžného jazyka dostávají frekventovaně např. ze sportovní publicistiky nebo jazyka politiky a ovlivňují silně naše vyjadřování.

Příklady nevhodného užití předložky na

Např. na hotelu jsme se poradili o dalším postupu nebo závodník jel na čele závodu, to jsou příklady ze sportovního prostředí, ale slyšíme také nakupujeme pravidelně na této prodejně.

Z jazyka politiků můžeme uvést např. jednali jsme na vládě, na komisi jsme rozhodli. Předložka na, jak uvádí SSJČ, vyjadřuje hořejšek nebo povrch věci, osoby a podobně, ke kterému děj směřuje nebo dospívá. Z příkladů je patrné, že tento význam zde předložka nemá. Vhodnější by tedy bylo v daných vyjádřeních užití předložky v: v čele závodu, v této prodejně nakupujeme. Také bychom si měli uvědomit, že v příkladech z jazyka politiků se jedná o vyjádření nepřesná, zkratkovitá, stojící na hranici spisovnosti. Vhodnější by bylo nezkracovat a uvést přesněji na poradě vlády, na jednání komise apod.

autor: Helena Chýlová