Nad Vizovicemi stojí Janův hrad. Původně šlo o obyčejné selské stavení

2. duben 2020

Nad Vizovicemi, zhruba 20 kilometrů od Zlína, stojí v kopcích a lesích ukrytá tajemná polorozpadlá stavba. Ačkoli se jedná o bývalé hospodářské stavení či lépe řečeno hospodářský dvůr z počátku 18. století, místní mu neřeknou jinak než Janův hrad.

Janův hrad neboli Prokopovský dvůr vznikl kolem roku 1710 jako hospodářský objekt, který sloužil k chovu dobytka a pěstování hospodářských plodin. A proč se mu tedy říká Janův hrad?

„Oni to tak nazvali Vizovjani. V minulosti panství vlastnili tři zámečtí páni a jeden z nich to přestavěl na myslivnu ve stylu romantické zříceniny hradu. Nejdřív se tomu říkalo Starý hrad. A Vizovjani to nazvali Janův hrad, protože stojí na Janově hoře,“ říká Josef Husek, předseda spolku Janův hrad Vizovice

Posledním stálým obyvatelem Janova hradu byl do roku 1990 hajný. Po jeho smrti objekt krátkou dobu využívali skauti. Od roku 1993 je ale Janův hrad opuštěný a od požáru v roce 1995 chátral.

V roce 2013 nastala v historii Prokopovského dvora velká změna. Vzniklo Občanské sdružení Janův hrad Vizovice, které iniciovalo projekt na záchranu „Janova hradu“ a nyní se o objekt stará. Byla zahájena konzervace stěn, úprava okolí stavby a renovace blízké historické studny, která je hluboká 22,5 metru.

Janův hrad neboli Prokopovský dvůr vznikl kolem roku 1710 jako hospodářský objekt

„Janova hora leží zhruba 495 metrů nad Vizovicemi, je na červené turistické značce a z Vizovic je cesta asi dva kilometry dlouhá. Turistická značka pak pokračuje dál do Luhačovic,“ říká Husek.

Místo, kde Janův hrad stojí, má podle jeho slov i genius loci - duch místa. I proto spolek na Janově hoře vybudoval výletní místo jak pro obyvatele Vizovic, tak pro výletníky z celého Zlínského kraje.

autor: Saskia Mišová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.