Na Úterském potoce jsou pozůstatky mnoha mlýnů. Zveme vás na Dudákovský
Dudákovský mlýn najdete nedaleko soutoku Hadovky a Úterského potoka, a je výchozím místem Naučné stezky Šipín, která má sedm zastavení a měří sedm kilometrů. Na stezce uvidíte soutok Hadovky a Úterského potoka, starý most, zříceninu hradu Gutštejna, Bezemínské hradiště, Šipín a jeho dominantu - kostel sv. Barbory.
Podle dohledaných pramenů byl původním majitelem jistý pan Dudak, jde prý o německé jméno. "Mlýn je jeden z mnoha. Zde na Úterském potoce a v okolí jsou pozůstatky dalších - například Cukrův mlýn, Hlaváčkův, Žižkův, Barvírna, Starý mlýn a řada dalších," říká průvodce, fotograf a kronikář Jiří Bízek, s tím, že mlýn sice nejdříve sloužil ke mletí obilí, jeho konečnou prací ale bylo řezání dřeva z lesa.
Většinu mlýnů ale postihl podobný osud, zchátraly a na některých místech byste těžko odhadli, k čemu nalezené ruiny dříve sloužily, jakou stavbou byly. Dnes jsou víceméně parcelami pro rekreaci. "Dudákovský mlýn byl po válce ve vlastnictví lesů, teď je v soukromých rukou a zdá se, že si to tady někdo chce trochu zvelebit, tedy na pohled tu probíhá nějaká činnost. Takže je možné, že zde bude místo určené k rekreaci. Co se týče dalších mlýnů, ty prostě zarůstají vegetací. Například nedaleko je zbrojní hamr, který kdysi sloužil jako kovárna, takže tam voda poháněla velká strojová kladiva, takzvané buchary," dodává Jiří Bízek.
Dnes je stezka vyhledávaná turisty pro krásnou okolní přírodu, byť v některých místech poznamenanou kůrovcovou kalamitou. Nedaleko stezky se nachází také kaple Nanebevzetí Panny Marie, kterou v roce 1892 nechal postavit majitel tehdejšího panství Carl Von Lowebstein u tamní studánky, které se přisuzovala zázračná moc. Podle legendy vrátila voda ze studánky slepé pasačce zrak a starého poutníka zbavila bolestí.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
