Na našem území hojně vybuchovaly sopky. Mnohá místa dnes považujeme za běžné kopce
Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.
Vulkanické pásy se táhnou napříč republikou a mnohá místa, která dnes považujeme za běžné kopce, jsou ve skutečnosti pozůstatky dávné sopečné činnosti.
Nejmladší sopkou na našem území je Železná hůrka poblíž Chebu, která byla činná před přibližně 288 tisíci lety. Nedaleko ležící Komorní hůrka je jen o něco starší. Z geologického hlediska jde o velmi mladé útvary. Ve srovnání s nimi byl například výbuch Řípu před 25 miliony lety mnohem mohutnější a měl převážně explozivní charakter.
Pozůstatky této dávné činnosti můžeme pozorovat i v oblasti Bruntálska a Nízkého Jeseníku. Zde se nachází několik vyhaslých sopek, například Venušina sopka s přírodní památkou Lávový proud Mezina. Mezi nejvýznamnější patří Velký Roudný, nejzachovalejší sopka v České republice, která má pravidelný kuželovitý tvar.
Další zajímavou lokalitou je Uhlířský vrch s poutním kostelem a odkrytými vrstvami sopečných hornin v bývalém lomu. Dnes už však žádná sopka na našem území není aktivní a nepředstavuje pro člověka nebezpečí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
