Na Ježíška nebo až na Nový rok? Jaké jsou nejčastější chyby při psaní vánočního přání

20. prosinec 2020, aktualizováno

Advent a Vánoce patří bezesporu k nejzajímavějším obdobím roku. A to nejen z hlediska mezilidských vztahů nebo rekordních tržeb obchodníků, ale také z hlediska jazykového. Celý prosinec jsou lidé přímo posedlí Vánoci. Nebo Vánocemi? Jak máme vlastně s tímto slovem správně zacházet?

O Vánocích si lidé prokazují úctu tím, že si posílají vánoční přání a pohlednice. Zdá se, že spolu víc mluví a také se snaží naslouchat. Měli by být tolerantnější, vstřícnější a jaksi lepší než po zbytek roku. A s úctou a tolerancí bychom měli zacházet i se samotným slovem Vánoce.

Od roku 1993 píšeme Vánoce s velkým počátečním písmenem. Protože se však dříve psaly s malým „v“, můžeme se i dnes s touto variantou často setkat. Slovo Vánoce má v 7. pádě dvojí koncovku, takže je jedno, jestli šílíme z toho, že nestihneme uklidit před Vánoci nebo před Vánocemi. Vyjde to nastejno.

Než začnete rozesílat přání a novoročenky

Co poradit svátečnímu pisateli vánočních psaní a e-mailů? Určitě by si měl dát pozor už při výběru a nákupu vánočních a novoročních pohlednic a přání. Mnohé z nich mívají totiž uvnitř předtištěný text. V tom případě je stačí jen podepsat. Je v tom ale háček.

Některá přání končí slovním spojením „Vám přeje“, jiná obsahují množné číslo, tedy „Vám přejí“, některá mají natištěný pouze samotný text přání a závěrečná fráze předtištěna není, a je tudíž potřeba ji do přání dopsat. Při nákupu vánočních přání je tedy nutné, abychom věděli, jak budeme přání podepisovat – např. jako jedna osoba, jako rodina nebo výčtem členů rodiny.

Tvar podpisu by měl být ve shodě s předtištěným tvarem závěrečné fráze, např. Šťastné a veselé Vánoce Vám přejí Novákovi, Mnoho štěstí v novém roce Ti přeje Pavla s rodinou apod. Pokud tomu tak není, vypadá to, jako by nám nezáleželo na tom, co je v textu přání napsáno – jako bychom jen ve spěchu podepsali cizí text, aniž bychom ho četli. Adresát takového přání pak může mít pocit, že nám ve skutečnosti nezáleží ani na něm a vánoční přání mu posíláme jen ze zvyku nebo proto, že tak velí společenská povinnost.

Kde se chybuje nejčastěji?

Odeslání vánočního přání s pravopisnými chybami je bezesporu ostuda. Nejvíce chybují pisatelé v psaní velkých písmen. Už jsme mluvili o tom, že slovo Vánoce se píše s velkým „v“. Slovní spojení vánoční svátky, např. ve větě: „přejeme Vám klidné prožití vánočních svátků“ se píše s písmenem malým.

Přejeme-li „krásný Štědrý večer“, píšeme toto slovní spojení s velkým „š“, protože tím odlišujeme název svátečního dne od názvů jiných dní. Stejně tak píšeme slovo Ježíšek s velkým „J“, máme-li jím na mysli „Štědrý den“, např. ve větě: „Sejdeme se na Ježíška.“ Označuje-li slovo ježíšek vánoční nadílku nebo dárek, např. když přejeme dětem „bohatého ježíška“, píše se s počátečním písmenem malým.

Také u slovního spojení „Nový rok“ musíme být opatrní. S velkým „N“ se Nový rok píše tehdy, jedná-li se o název svátečního dne, tedy 1. ledna – např. ve větě: „Přejeme Vám veselý Silvestr a ať Vás na Nový rok nebolí hlava“. Pokud máme na mysli „celý nadcházející rok“, např. v přání „Hodně zdraví a štěstí v novém roce“, píše se toto slovní spojení s počátečním písmenem malým.

Ačkoli to už současná čeština přímo nevyžaduje, při psaní vánočních přání a novoročenek raději vyjadřujme úctu k příjemci našeho přání pěkně postaru používáním velkého písmene „V“ ve všech tvarech osobního a přivlastňovacího zájmena Vy a Váš.

autoři: Vladimír Šťovíček , Růžena Písková
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.