Muzeum baroka v Uničově na Olomoucku představuje umělecké skvosty z tohoto období
Malý domek v těsné blízkosti fary a zároveň naproti vstupu do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uničově se stal centrem barokního umění a také připomínkou působení sv. Jana Sarkandera v tomto kdysi královském městě. Dnes je zdejší Muzeum baroka jednou z nejvyhledávanějších atrakcí Uničova.
Budova dnešního muzea byla v 18. století farní školou. Ta však brzy přestala stačit, a byla proto postavena škola nová. Opuštěný objekt se nejprve stal technickým zázemím zdejší fary, později byl využíván i jako lazaret – to zejména v dobách válek a epidemií. Od šedesátých let pak už jen chátral.
V roce 2004 vzniklo při zdejší farnosti Občanské sdružení Zacheus, které si dalo za cíl chátrající dům zachránit, přeměnit jej v duchovní centrum a zároveň zde zřídit muzeum baroka. To se podařilo za podpory města, kraje a fondů EU. Stavební práce byly dokončeny v roce 2010.
Můžete shlédnout i mistrovská díla sochařů
Kromě obrazů a soch z inventáře kostelů se v uničovském Muzeu baroka můžeme setkat také s díly místních barokních mistrů. Uničov měl to štěstí, že zde a v jeho okolí působili například významní sochaři, kteří se své řemeslo učili u žáka Matyáše Bernarda Brauna – sochaře Jiřího Pacáka z Moravské Třebové. K nim patří například Jiří Antonín Heinz a Severin Tichler.
Kromě jejich prací najdeme v Uničově i v samotném muzeu práce brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Pozadu nezůstávají ani barokní malíři. K nim patří hlavně zdejší rodák Ignác Oderlický a jeho syn Jan. Pro oba by jistě bylo ctí, že jejich díla dnes visí ve stejných prostorách jako obrazy jejich vzoru Jana Kryštofa Handkeho.
Kromě děl barokních mistrů se v uničovském Muzeu baroka můžeme seznámit ještě s jednou významnou osobností dějin města. Tou je bezesporu sv. Jan Sarkander. Jeho socha stojí i u kostela a připomíná, že tento světec ve městě působil. Byl zde sice jen necelý rok – od jara do podzimu roku 1609, ale jeho duchovní odkaz zde stále žije. V muzeu si můžeme prohlédnout jeho obraz a také část jeho korespondence.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trump slaví osmdesátiny jako nikdo před ním: Bojové zápasy, odložený summit G7 i protestní koncert
-
Modrý kodex? ODS je rozpolcená. Kupka se musí rozhodnout, na jaké je straně, myslí si Dolejší
-
Amerikanista: Trump je egomaniak. Kdyby mohl, tak nechá svůj portrét vysekat do Mount Rushmore
-
V Chorvatsku se srazily dvě lodě. Nehodu nepřežili tři Češi, jeden člověk se pohřešuje







