Michal Gábor: Od dětství mě fascinovala voda. Na zkoušky z klimatologie se ani nemusím učit

4. prosinec 2019

Michala Gábora od dětství fascinovalo vše kolem vody. A právě láska k vodě jej přivedla ke studiu geografie a geoekologie. Jak sám na setkání studentů Baruvas organizace Romea řekl, jeho vize je stát se přírodovědce, protože právě v geoekologii vidí své smysluplné uplatnění.

„Už od šesti let mne fascinovala voda a vše, co s ní souvisí. Například jsem měřil hladinu potoka u našeho domu, srážky a teplotu. Měl jsem domácí meteostanici, strašně mě to bavilo. Když jsem si udělal maturitu na střední průmyslové škole strojní, kde jsem studoval obor strojírenství se zaměřením na výpočetní techniku, rozhodl jsem se vydat cestou fyzické geografie a geoekologie,“

říká student druhého ročníku Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Michal Gábor. Dodává, že nechtěl studovat obor, který v dnešní době nemá dobré uplatnění na trhu práce:

„Rozhodoval jsem se podle uplatnění. Chtěl jsem se jednou dokázat uživit i bez toho aniž bych měl vysokoškolský titul. Pocházím z průmyslového města, proto jsem volil obor, který má u nás velké uplatnění.“

Michal Gábor

Změna klimatu se nedá přehlížet

Michal vysvětluje, co způsobuje extrémní sucho na území České republiky:

„Velký vliv má určitě změna klimatu. Tady není o čem diskutovat, ta změna tady je. Všechno souvisí se vším. V dalších letech se určitě daleko více budeme potýkat s extrémnějšími projevy počasí. Má-li za měsíc spadnout 100 mm srážek průměrně … my se toho dočkáme, ale ne za měsíc, ony spadnou za jeden den. To je příčina povodní, nebo naopak sucha.“

Rodák z Bohumína prozrazuje, co mu při studiu dělá největší problém:

„Měl jsem velký problém se statistikou a s geologií. To jsou předměty, které vyžadují, aby se člověk hodně učil. Naopak meteorologii a klimatologii studuji od šesti let, takže to jsem se ani na zkoušky neučil, šlo to samo.“

Podpora rodiny i nadace REF

Přestože se Michalova maminka potýkala s vážnými zdravotními problémy, mladého studenta podporuje:

„Co se týče vysoké školy, rodiče mi nechávají volnou ruku. Podporují mne bez ohledu na vybraný obor. Oni jsou šťastní, že chodím do školy, že jsem toho nenechal, že se nevzdávám a že studuji.“

Bez stipendia romského vzdělávacího fondu by si studium na vysoké škole nemohl dovolit:

„Získávám podporu od nadace REF. Finance používám na učebnice a kurzy, které jsou nákladné. Například týdenní kurzy v Jeseníkách nebo v Beskydech, které něco stojí. Stipendium se hodně hodí.“

„Úplně pevně rozhodnutý o tom, jestli půjdu na vysokou školu, jsem nebyl. Mamka prodělala operaci a já věděl, že bude dlouhodobě na nemocenské. Vzhledem k tomu, že jsem jedináček a mamka je na mě sama, bral jsem to jako svoji povinnost jí tu pomoct. Nastoupil jsem v červnu do práce a rozhodl se až v září. Po maturitě jsem pracoval, mám i brigády.“

autor: Rena Horvátová
Spustit audio