Martin Písařík: Cestování s herectvím se kloubí těžko, těším se, že zas naskočím do hereckého režimu

7. listopad 2022

Martin Písařík je herec, dabér a také cestovatel. Pro Českou televizi natáčel pořady Bedekr, kdy cestoval po Evropě, a Po jedné stopě, kdy na motorce procestoval Afriku. Domorodcům dokonce hrál na růžovou kytaru.

„Chtěli jsme ukázat Afriku od Maroka až po Kapské Město. Bylo to rozvrženo na čtyři etapy do sedmi měsíců. Ale po dvou etapách nám to přerušil covid. Motorky jsme museli nechat na jednom nigerijském dvorečku u jedné ‚mamy‘. Akorát místo dvou týdnů jsme se pro ně vrátili až za dva roky. Ale byly tam v bezpečí. V Africe platí to, co ‚mama‘ řekne a ona skutečně čekala, až se objevíme.“

Motorky zvolili záměrně. „Motorka je blíž k lidem. Je to jiné, než jet v klimatizovaném autě. Jen jsme někam dojeli, hned se k nám domorodci seběhli, začali se nás dotýkat. My jsme byli zaprášený, vypadali hůř než oni a oni nám vlastně chtěli pomoct.“ Na cesty s sebou měl sbalenou i kytaru z překližky. „Je růžová a přežila celkem tři roky v Africe. Tam jsem si občas drnknul pro sebe a občas jsem hrál i domorodcům.“

Martin Písařík ve studiu

Západní pobřeží je podle něj relativně bezpečné, a právě to chtěli lidem ukázat. „Často jsme se u místních informovali, kudy jet, aby to bylo bezpečné. A oni rádi poradí, protože taky nechtějí, aby se cizincům něco stalo. A taky jsme nechodili naproti konfliktům.“

Nejdelší doba mimo domov trvala dva měsíce, a protože je otcem dvou synů, vysekl do vysílání své přítelkyni poklonu. „Tady patří obrovský dík mojí Míše a vlastně všem ženám, které podporujou své muže, když si plní nějaké sny. Všichni vidí ty hrdiny venku, ale ne ty na druhé straně. Snažili jsme se občas spojit a ona to živila tím, že jim říkala, že na ně myslím a udržovala mojí vzpomínku,“ usmívá se.

Všude žijí dobří lidé

Kromě Afriky a Evropy se nedávno vrátil z USA. „Konečně jsem zažil cestování bez kamery, aniž bych musel cokoli plánovat a organizovat. Táta chtěl do Nashvillu, což jsme mohli po covidu konečně zrealizovat. Ty dva týdny jsme si tam obrovsky užili. A pro mě to byl i nový kontinent, v USA jsem vlastně ještě nebyl.“

V Americe ho nadchla mentalita. „Lidé vás tam nesoudí. Zažili jsme pelmel stylů v jedné tančírně. U nás by se to řešilo ve smyslu ‚No podívej, co to má na sobě‘. Nebo například s tátou pořádně neumíme anglicky. To ale oni neřeší, že neumíte, oni jsou šťastný, že umíte čtyři slova.“

Po cestovatelských zkušenostech zjistil základní věc: všude jsou dobří lidé. „Ať je to v Africe nebo Americe, lidé nechtějí konflikty, mají svoje rodiny, tak jsou třeba uzavřený, protože se bojí. Ale to my Češi máme taky. A hodně.“

Martin Písařík je ale primárně herec. Vidět ho můžete ve druhém dílu pohádky Princezna zakletá v čase, v Divadle Na Fidlovačce nebo v muzikálech. „Cestování s herectvím se kloubí těžko. Děkuju divadlům, že na mě ty dva měsíce počkaly. Ale taky jsem o některé nabídky a nějakou práci přišel. Teď už jsem si ale konečně zahrál Slunce, seno, jahody před lidma a těším se, že zase naskočím do hereckého režimu.“

Alex Mynářová a Martin Písařík

Jak došlo ke spolupráci s Igorem Brezovarem? Musel hodně přemýšlet nad tím, co si s sebou zabalí? V jakých nesnázích se ocitl při točení pohádky? Jak je na tom s kapelou? Dozvíte se také, že je manuálně zručný a umí pracovat i s cirkulárkou. Poslechněte si v rozhovoru u Alex.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.