Malebný skanzen Vysoký Chlumec představuje zachovalé lidové stavby středního Povltaví
Vysoký Chlumec se nachází v malebné krajině středního Povltaví. Tato oblast je v rámci středních Čech jedinečná značným počtem zachovaných objektů lidového stavitelství. A proto Hornické muzeum Příbram začalo v roce 1999 budovat svou pobočku – Muzeum vesnických staveb středního Povltaví. Skanzen je zasazen do malebné přírody a k vidění je v něm celkem čtyřiadvacet staveb.
Skanzen Vysoký Chlumec uchovává cenné památky venkovské architektury, které dokládají vývoj lidových staveb od poloviny 17. do počátku 20. století na území Středočeské pahorkatiny a ve středním Povltaví. Do přírodního areálu v údolí potoka jsou citlivě zakomponovány zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské i technické stavby a drobné sakrální objekty. V současné době tu může návštěvník zhlédnout čtyřiadvacet staveb, z nichž čtrnáct je zpřístupněno formou interiérové expozice.
V roce 2015 byla ve skanzenu otevřena historická kovárna z Počepic datovaná do poloviny 19. století. Stavba je sice jako jediná v celém areálu postavená coby replika, uvnitř je ale k vidění zcela funkční původní vybavení. Stačí, aby dorazil kovář, a může začít pracovat. Najdete tu výheň, expozici kovářského nářadí včetně starých kovadlin i původní historický velký měch na udržování ohně. Několikrát do roka se tu kovářské umění předvádí.
V letech 2019 a 2021 byly do skanzenu přeneseny poslední dvě stavby. Obytné roubené stavení se zděnou stodolou z osady Řikov a zajímavé hospodářské stavení z obce Mokřany u Nechvalic s kamennými chlévy v přízemí a třemi většími roubenými komorami přístupnými z pavlače v patře. Pavlač je překvapivě umělecky řešená s vyřezávaným zábradlím a je z ní krásný výhled na vodní pilu z Dolní Sloupnice i unikátní vodní mlýn z Radešic. Malá okénka navíc dokládají, že komory byly určené pouze ke skladování.
Černá kuchyně, kde nebylo vidět na práci
Obytné roubené stavení se zděnou stodolou z osady Řikov je poslední novinkou Skanzenu Vysoký Chlumec. Jde o nejstarší obytný objekt skanzenu a uchvátí svou velkolepostí. Dům je ze začátku 18. století a po celé jeho délce prochází spojující chodba. Při prohlídce tak nahlédnete do světnice zařízené v duchu tehdejší doby i do místnosti, která má jedinečný prvorepublikový ráz.
Úchvatná je především černá kuchyně, ze které se vyhřívala pec ve vedlejší obytné místnosti. Černá kuchyně je v původní podobě a dochovala se v ní i plocha na vaření na otevřeném ohni. Jedinečný je i nekrytý komín, kterým přímo z kuchyně uvidíte modré nebe. Působivé je i malé okénko. Příliš světla totiž neposkytne. A tak si dávné kuchařky musely zvyknout na přítmí v kuchyni a spoléhat na osvětlení především ze samotného ohně.
Návštěva Muzea vesnických staveb středního Povltaví je úžasným zážitkem a zároveň i procházkou v krásné přírodě. Doslova se tu můžete vrátit zpátky v čase. A to zejména ve dnech, kdy celý skanzen ožívá dobovou atmosférou. V historické kovárně se oheň rozhoří už 4. června během akce Vojáci na vsi, kdy ve skanzenu zažijete i scény z období konce třicetileté války. A topit se bude i v černé kuchyni. Den řemesel 16. července naopak znovu oživí zapomenutá řemesla a umění našich předků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
