Lubomír Stejskal: Alespoň jednou

Martin Luther King pronesl v srpnu 1963 projev, který mu zajistil nesmrtelnost. Do povědomí světa vešel pod názvem I Have a Dream – Mám sen. Mimo jiné pronesl slavnou větu: „Sním o tom, že jednoho dne na červených pahorcích Georgie budou moci potomci někdejších otroků a potomci někdejších otrokářů usednout spolu u jednoho stolu bratrství.“ Svůj sen, možná lépe své sny, má bezpochyby každý z nás. Ten můj se týká onoho téměř posvátného aktu, který dělá demokracii demokracií: svobodných voleb.

Ano - voleb opravdu svobodných. Takových, kterým nepředchází předvolební průzkumy. Protože ty vedou k taktizování: mnozí voliči nevybírají své zastupce srdcem, ale rozumem. Nemalá část veřejnosti dá hlas té formaci, která má podle průzkumů šanci dostat se do zákonodárného sboru. Nikoli té, kterou by volila, kdyby průzkumy neexistovaly. Vzniká tak podezření, že výsledky mohou být svým způsobem zkreslené.

A zde se dostává ke slovu můj sen. Je to vlastně návrh: jde o to, abychom byli schopni se v České republice domluvit, že před příštími volbami do Poslanecké sněmovny vyhlásíme totální embargo na předvolební průzkumy. Občané by tak nebyli vystaveni pokušení volit podle prognóz, ale rozhodující by byla jiná kritéria. Třeba programy kandidujících stran.

Vím, že je to nereálné - víc než to, o čem kdysi snil Martin Luther King. Je to ale škoda, protože kdyby k navrženému konsenzu došlo, dostali bychom o politických preferencích všech aktivních voličů alespoň jednou mnohem pravdivější obraz. A na tom v demokracii přece záleží.