Litinové kříže na Podbrdsku můžete obdivovat jak na hřbitovech, tak ve volné krajině
Litinové kříže jsou k vidění na celém Podbrdsku. Najdeme je jak ve volné krajině, tak na hřbitovech, kde je pochopitelně i jejich největší pestrost.
„Mnohé badatele trápí, kde byl který kříž odlit, ale máme na to jednoduché pravidlo – většinou pochází z té nejbližší slévárny,“ sdělil na úvod kurátor sbírek Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem Rudolf Šimek. Co se určování jednotlivých křížů týče, existují dokonce katalogy.
„Například v katalogu křížů z roku 1915 nalezneme 160 typů křížů, kde ten nejmenší má pouhých 80 cm s váhou kolem 8 kg, a ten největší, což bývaly většinou centrální kříže, má 5 m a váží přes půl tuny,“ udal příklad Šimek.
Hutě, které zpracovávaly železo, známe už od 14. století: „Ty nejstarší byly ve Strašicích. Při každé vysoké peci bývala slévárna, ty pak byly v Holoubkově, Komárově, Jincích, Hrádku u Rokycan, Rožmitále pod Třemšínem a v několika dalších lokalitách,“ řekl pracovník muzea, který pokračoval popisem výroby litinového kříže:
„Než takový kříž vznikl, musel být vytvořen perfektní dřevěný model vyřezaný z tvrdého dřeva, většinou z hruškového či habrového, a musel být vyřezán tak, aby šel obtisknout do speciálního slévačského písku a vytvořila se tak forma pro odlévání.“
Kříže s datem kolem roku 1850 a před jsou vzácné
„Drobné polní kříže se většinou skládají z nápisové desky, malé cedulky INRI (Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, česky Ježíš Nazaretský, král židovský, pozn. redakce) a paprsků, případně z těla Krista. Datace může být přímo dole na kamenném soklu. Cokoliv je kolem roku 1850 a před, je opravdu vzácné. Nejstarší kříže také poznáte podle toho, že jsou paprsky odlity z jednoho kusu. Později si výrobu totiž ulehčili a paprsky se montovaly,“ popsal typický vzhled křížů Šimek.
A čím jsou specifické právě podbrdské kříže? „Slévárny si v minulosti často půjčovaly modely a nějak se tenkrát nebralo v potaz autorské právo, ale na Podbrdsku, například v Rožmitále, se dělaly kříže, které imitovaly dřevo, takže jsou vidět krásně letokruhy. Pak tady máme takovou zajímavost – nachází se zde několik křížů v secesním stylu. Tyto kříže odjinud neznáme,“ sdělil muzejník, který na závěr dodal:
„Litinové kříže, to je doba 19. a začátku 20. století. Poté se móda změnila, docela dost na tom zapracovali komunisté, kteří likvidovali poměrně velké množství těchto křížů, jelikož přeci jen symbolizují katolickou víru. Mnozí lidé kříže zachraňovali. Dnes se restaurují a v mnoha případech se navracejí zpět do krajiny.
Chraňte tyto kříže, co to jde, a pokud už není zbytí, je nejlepší odevzdat je do muzea.“
Vzdálenost od Plzně: cca 45 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
