Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary disponují novou technologií na zachytávání dešťové vody

Systém vychází z logiky opětovného využití stavebních prvků v areálu. Rozsáhlé střešní plochy areálu, na které dopadá dešťová voda, byly doposud nevyužity a veškerá voda se tak ztrácela do hlavní kanalizace. Nová technologie umožňuje dešťovou vodu zachytit, akumulovat, přefiltrovat od hrubých nečistot a následně využít. V období sucha tak nebude nutné využívat pitnou vodu na zálivku.

Technické řešení a propojení systému

Základem systému jsou dvě betonové nádrže o objemu 35 m³, umístěné pod parkovištěm. Nádrže fungují jako spojené nádoby a jsou napojeny na akumulační nádrž u palmového skleníku o objemu přibližně 16 m³. Celý systém je propojen jak vodovodně, tak elektronicky, což umožňuje efektivní distribuci vody na potřebná místa. Systém je autonomní, sám vše spouští a zaznamenává případné chyby, které následně vyhodnocuje.

LLPKV, technologie na zachytávání dešťové vody|foto:Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary

„Tato technologie nám pomáhá v tom, že se chováme ekologicky k vodě, sbíráme dešťovou vodu a využíváme ji. Rostliny jsou za tuto vodu radši, je to pro ně přirozenější a ušetříme tím i finance,“ vysvětlila vedoucí zahradnického úseku Monika Jarošová.

Praktické využití v rámci městské zeleně

Technologie najde své využití zejména při zalévání rostlin ve sklenících Lázeňských lesů a parků, kde se pěstují dřeviny, letničky a okrasné rostliny pro veřejná prostranství města. Voda z nádrží bude rovněž sloužit k napouštění cisteren, které zajišťují zálivku městské zeleně na území Karlových Varů. Do budoucna je možné dešťovou vodu využívat také pro mytí techniky nebo údržbu areálu. Tím se sníží odběr vody z městského vodovodu.

„Projekt Karlovy Vary – Zahradnictví Lidická – hospodaření s dešťovými vodami je podpořen z Operačního programu Životní prostředí 2021 až 2027 v rámci 19. výzvy Ministerstva životního prostředí. Projekt je zaměřen na výstavbu podzemních nádrží pro akumulaci dešťové vody v intravilánu města a její následné využití například pro zálivku městské zeleně. Celkové náklady projektu jsou odhadovány na více než 6,3 milionu korun, přičemž podíl financovaný z evropských fondů by měl činit zhruba 5,4 milionu.