Kvete zlatě, ale zlatý déšť to není. Co je to?

Popínavá rostlina dosahuje výšky až 3 m, klasickou liánu ale nečekejte. „Je to keř s dlouhými metlovitými větvemi, které jsou štíhlé, čtyřhranné, tmavě zelené a musí se vyvazovat k opoře, jinak převisají nebo poléhají,“ popisuje jasmín nahokvětý zahradník Tomáš Pražák, „na tmavě zelených větvích vyrůstají drobné trojčetné lístky. Tento keř pochází z Číny.“

Se střihem opatrně

Jasmín nahokvětý je jedním z mála v zimě kvetoucích keřů. Kvete od prosince do dubna, nejvíce ale v únoru a březnu. Květy jsou sytě žluté, vespod s červeně nabíhající trubkou, z větší vzdálenosti keř hodně připomíná v titulku zmíněnou zlatici. „Bohužel, i když jde o druh jasmínu, květy nevoní. Kvetou na loňských výhonech, proto se vyvarujeme jejich střihu,“ upozorňuje Tomáš Pražák.

Bez škůdců, ale málo mrazuvzdorný

Náročnost na péči je nízká, výhodou jasmínu nahokvětého je, že ho neohrožují žádní škůdci ani choroby. Naopak nevýhodou je větší náchylnost na mráz. „Proto vyžaduje slunné a chráněné stanoviště. Vhodný je kryt kořenů na zimu např. klestem,“ doporučuje zahradník, „má rád písčitohlinitou propustnou půdu a pak je vděčný.“

V tužších zimách jasmín nahokvětý sice namrzá, ale dobře obráží. Namnožit si ho můžeme bylinnými nebo dřevitými řízky, vyzkoušet lze i hřížení. Dobře zakořeňuje.

Využití okrasného keře

Jasmín nahokvětý se u nás pěstuje přes 150 let, jako popínavá rostlina dělá parádu zejména na mřížkách zvaných treláže nebo u jižních zdí vyvazovaný na různé konstrukce. Tomáš Pražák radí nebát se ani pěstování na pletivu: „Výrazněji tam omrzá, ale pletivo krásně zakrývá.“