Krušnohorské Vlčí jámy jsou turistickou atrakcí už od 19. století

27. červenec 2021
Krušnohorské ozvěny

K Vlčím jámám vede naučná stezka z náměstí v Horní Blatné, odkud si můžeme prověřit kondici na pětikilometrovém okruhu a vyšlápnout do kopce pod vrchol Blatenského vrchu.

„Vlčí jámy jsou důsledkem těžby cínu, která na Blatenském vrchu začala v roce 1532. Právě tady byly na povrchu objeveny žíly, které vedly kolmo do země. Horníci je dobývali přímo od povrchu,“ přiblížil začátky těžby ředitel společnosti Montanregion Krušné hory / Erzgebirge Michal Urban.

Jámy jsou dvě, Ledová a Vlčí. „Vlastní Vlčí jáma je dlouhá 120, hluboká 20 a široká místy až 15 metrů. Výše položená, severojižně protažená Ledová jáma je rovněž asi 20 metrů hluboká, ale podstatně užší, a vyznačuje se proto tím, že se v ní díky nepatrné cirkulaci vzduchu často udržuje po celý rok sníh a led. Vlčí jáma i Ledová jáma jsou sice volně přístupné, kvůli riziku pádu kamení se však vstup do nich nedoporučuje,“ informují webové stránky montanregion.cz, kde se lze dočíst podrobnosti o důlních dílech a oblastech zapsaných na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Do Ledové jámy byly v 19. století vytesány schody. Nikoli kvůli těžbě. „Už tehdy se jáma stala turistickou atrakcí,“ připomněl Michal Urban. Vlčí jámy nejsou jediné hornické zajímavosti na Blatenském vrchu. Je tam ještě jedna, která vidět není. Osmdesát metrů pod povrchem u Vlčích jam vede další štola. Byla ražená hornicky pomocí štoly Vavřinec, která má ústí u Horní Blatné.

A dvě jámy nad Horní Blatnou mají ještě také jednu větší sestru. „Je to Červená jáma na Hřebečné. Je svým rozsahem ještě mohutnější. Je to největší povrchové důlní dílo na světě z té historické doby,“ upozornil Urban.

Spustit audio