Kousek Alp v české krajině najdete v jihočeských Volarech. Uvidíte v nich typické alpské roubenky
Šumavské Volary jsou od druhé poloviny 19. století městem. Přesto v jejich centru najdete vesnickou památkovou rezervaci. A to proto, že se v nich dochoval unikátní soubor lidové architektury, jaký nikde jinde v Česku nenajdete. Dnes ve Volarech stojí patnáct částečně roubených a částečně kamenných domů s širokými střechami. Těsně po válce jich přitom bylo několik desítek.
Češi tvrdí, že se šumavské Volary jmenují podle chovatelů dobytka, kterým se říkalo volaři. Podle Němců naopak městečko získalo jméno podle německého nářečního výrazu pro obyvatele lesa. Ať je to jakkoli, jisté je, že v 16. století osídlili už stojící Volary dobytkáři z alpských zemí. Postupem času tak vzniklo svérázné sídlo, které u nás, alespoň co se architektury týče, nemá obdobu.
Sice i ve Volarech najdete obligátní venkovské paneláky, ne moc vkusnou současnou výstavbu, nebo naopak roztomilou historizující budovu školy. Tím jedinečným jsou ale volarské domy vystavěné potomky dobytkářů. Stavby totiž vypadají stejně, jako horská obydlí z Rakouska či Švýcarska. Jde o usedlosti, které mají po obvodu kombinaci kamenných a roubených zdí. Pod jejich širokými střechami bývalo celé hospodářství. Obytné místnosti, chlévy i stodola. To vše bylo pohromadě v každém jednom domě.
Podobu Volar bohužel neblaze ovlivnily dvě dějinné události. Tou první byl požár v druhé polovině 19. století, kterému padlo za oběť téměř šedesát domů. Tou druhou byl poválečný odsun, po kterém následovala částečná demolice domů vypadajících moc německy. Do dnešních dnů se tak zachovalo pouhých patnáct tradičních staveb. Ty jsou od poloviny 90. let minulého století památkově chráněny.
Po zajímavých alpských domech ve Volarech vás provede trasa naučné stezky. Zároveň se v jednom z nich nachází městské muzeum, které je v letní sezóně otevřeno pro veřejnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.