Kostel v Sedleci ukrývá vzácné varhany z poloviny 18. století

Jeho autorem byl stavitel Johann Schmied. V té době žilo v Sedleci pouze 250 obyvatel, a tak může být velikost kostela zarážející. Kapacitou by si totiž nezadal s církevními stavbami v mnohem větších městech. Vysvětlení je jednoduché. Úmyslem stavitele bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, který by pojal všechna procesí, která na svatou Annu do Sedlece přicházela.

K nejcennějšímu vybavení kostela bezesporu patří varhany z poloviny 18. století. Postavil je význačný varhanář Jan Leopold Rausch. S velkou pravděpodobností to bylo roku 1754. O tom, že Rausch nebyl varhanář ledajaký, svědčí i další význačné zakázky, které mu byly svěřeny. Vyrobil varhany pro karlovarský kostel sv. Máří Magdaleny, pro Ostrov nad Ohří, Rokycany a Plzeň. Žádný z těchto nástrojů se však nedochoval do dnešních dnů funkční. Sedlecké varhany jsou proto unikátem.

Kostel v Sedleci prochází v současné době náročnou rekonstrukcí. Ta začala v roce 2004 z iniciativy Aloise Kůrky a jeho přátel, kteří společně založili Spolek na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci. Do dnešního dne se podařilo opravit strop, propadlé klenby, částečně i fasádu a také se restauruje hlavní oltář.

Většinu záchranných prací vykonávají specializované firmy. Do méně odborných prací se ale pouštějí i sami členové spolku. Jde hlavně o drobné zednické, zámečnické, truhlářské, natěračské práce či pravidelnou údržbu. Velké množství času zabere i neustálý úklid kostela a jeho okolí. I přes probíhající rekonstrukci musí být totiž kostel vždy připraven na pravidelně se konající koncerty. To je také jediná příležitost, kdy si lze prohlédnout interiér kostela, včetně vzácných historických varhan.