Kladruby v 19. století postihly velké požáry. Téměř 140 domů shořelo, lidé město znovu vystavěli
V Kladrubech na Tachovsku najdeme benediktinský klášter i Regionální muzeum Kladrubska. Ve městě žije přibližně 1 700 obyvatel.
Podle ředitelky Regionálního muzea Kladrubska Veroniky Kučíkové už při samotném vyslovení názvu Kladruby, cítíme slovanský původ. S teorií o původu názvu města by mohlo souviset i tehdejší husté pohraniční zalesnění, ke kterému se neodmyslitelně vázali dřevorubci. "Těm se ve staročeštině říkalo kladeruby," přibližuje s tím, že se dnes už ví, že město po mužích, kteří káceli stromy, pojmenované pravděpodobně není. Název města spíše vznikl po obydlích některých obyvatelů, kteří se v končinách usazovali. Byli to například kupci a majitelé krčem, kteří měli své specifické příbytky. „Měli stavení postavená z klad rubených. To byly na sebe navzájem sesazené a vytesané zářezy takových kulových staveb a právě od toho vznikl název Kladruby,“ seznamuje s možnou teorií o původu názvu města.
První písemná zmínka o Kladrubech je z roku 1115, kdy kníže Vladislav I. zakládal klášter pro benediktinské mnichy. Ve zdejším klášterním kostele je zakladatel kláštera také pohřbený.
Neslavně se do kladrubské historie zanesl rok 1843. „Konkrétně 25. března, kdy postihly Kladruby velké požáry. Ze 177 domů shořelo 136. Díky velké pomoci místních, i díky klášteru se potom podařilo celé Kladruby znova vystavět,“ říká Veronika Kučíková k tragické události.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
