Kilogram kávy za 19 tisíc: Válečné Vánoce plné nouze a solidarity
Kilogram hrubé mouky mohl stát až 60 korun, kilogram kávy až 700 korun – přepočteno na dnešní hodnoty by to bylo 1650 korun za mouku a 19 700 korun za kávu. V těchto astronomických cenách se odrážela tíživá situace válečných let, kdy byly základní potraviny nedostatkovým zbožím a černý trh jen bujel.
První válečné Vánoce byly poznamenány přílivem uprchlíků z pohraničí, kteří po mnichovské dohodě přišli o své domovy. V provizorních ubytovnách, jako byly sokolovny a školy, našli útočiště Češi, němečtí antifašisté i židovští uprchlíci. Solidarita českého obyvatelstva byla obdivuhodná – skauti organizovali sbírky, lidé darovali oblečení, peníze a hračky, a dobrovolníci z Červeného kříže rozdávali cukroví a stromky. Přesto se našli i lidé, kteří na uprchlících vydělávali, například zvyšováním nájmů nebo organizováním falešných sbírek.
Tradiční vánoční kapr byl během války téměř nedosažitelný. V roce 1940 na něj lidé stáli šestihodinové fronty, o rok později už nebyl k dostání vůbec. Místo něj se do Protektorátu dovážely želvy, které však mnoho lidí nedokázalo zabít, a tak se některé staly domácími mazlíčky. Na vánočních stolech se objevovala i bramborová vánočka, levná alternativa, kterou si pamatovali i pamětníci z Plzeňska. Recept byl skromný: 20 dkg vařených nastrouhaných brambor, 60 dkg mouky, 10 dkg cukru, 5 dkg margarínu, 2,5 dkg droždí a trocha mléka. Těsto se zadělalo, nechalo vykynout, upletlo se do tvaru vánočky a peklo se dozlatova.
Životní podmínky se však během války stále zhoršovaly. Nedostatek základních potravin vedl k rozmachu černého trhu, kde ceny stoupaly do astronomických výšin. Válečné Vánoce tak byly nejen svátky skromnosti, ale i obrovské solidarity, která pomáhala lidem překonat těžké časy.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.