Kde všude číhá nebezpečí

1. říjen 2001

Poslední události v USA vyvolaly nejenom řadu spekulací a předpovědí budoucnosti, ale v mnohých z nás i řadu vzpomínek na minulost. Blížící se válka připomněla přítomnost studené války z dob před 12 lety. Tehdy u nás soudruzi oživili obavu, že naši tzv. nepřátelé na nás zaútočí mocným arzenálem jaderných zbraní. Dana Jelínková a Martin Sobotka se rozhodli porovnat minulost se současností z hlediska ochrany obyvatelstva.

Aby nás tehdy komunističtí mocipáni naopak uklidnili, zřídili alibistický systém civilní obrany, pravidelná cvičení a tanečky v igelitových pytlích. Tím celou myšlenku natolik znemožnili, že po změně společenských pořádků se staly plynové masky, kryty a prostředky IPCHO vysmívanými pojmy a nikoho ani nenapadlo v tehdejší euforii tuto myšlenku reformovat a odstranit skutečně směšné prvky. Systém byl zrušen jako celek.

Vznikly sice všelijaké referáty a v armádě se objevily oranžové barety jednotek civilní ochrany, ale civilní osoby už přestaly být jakkoliv cvičeny a upozorňovány na nutnost ostražitosti. Zůstaly jen vzpomínky na onen absurdní systém cvičení CO.

A z ničeho nic stojíme před konfliktem, kde civilisté nebudou vedlejším cílem útoků, ale pro teroristy jsou nejlepším terčem ženy a děti a podobně. Psychologický smysl je jasný. Chtějí lidi co nejvíce vystrašit a znechutit.

Zkrátka zlomit. Hlavním prostředkem je vyvolávání paniky, a to už se daří, jak potvrzuje František Vaško, mluvčí Krajského velitelství Hasičského záchranného sboru v Plzni, které převzalo řadu povinností bývalých regionálních úřadů CO.

"Dokonce už jsem měl čtyřicetiminutový telefonát s jednou maminkou, která se mě ptala, do jakého krytu půjde, jestli by dítěti byla maska a tak dále. Myslím si, že lidé situaci sledují a jsou trošičku vyděšeni a mnohdy i docela zbytečně, že někdy k tomu přispívají třeba i některé sdělovací prostředky."

Ano, média jsou často nechtěným spojencem teroristů. Kdo jiný může tak snadno pomoci šířit paniku.

Na druhou stranu, kdo jiný jí může tak snadno čelit? O to se právě pokusíme. Příkladem dobrého terče pro teroristy jsou například zdroje pitné vody. Vypravili jsme se tedy přímo do největší vodárny v kraji za vedoucím úseku pitných vod Janem Krebkem, abychom zjistili, jak těžké je otrávit Plzeň a okolí.

"Ohrožení, které z hlediska vody je možné, není zase takové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kontrola probíhá na vtoku do úpravny vody, proces úpravárenský trvá řádově 12 - 13 hodin. To znamená, že tuto dobu máme zhruba na to, abychom zabránili, aby se voda dostala ke spotřebitelům."

Stejný obrázek jsme získali všude. Míra ochrany vody se pohybuje někde kolem 99 %, ale jistotu mít nikdy nebudeme. Fantazie chorých hlav je nezměrná. Můžeme jen hlídat nezranitelnější místa. O dalších rizicích raději pomlčíme, ocitli bychom se velmi snadno na hranici návodu pro teroristy.

Daleko užitečnější bude si spolu s Františkem Vaško připomenout zásady chování v případě skutečné krizové situace. Za prvé - o nebezpečí nás zřejmě budou informovat sirény.

"Všeobecná výstraha se provádí trvalým tónem sirény po dobu dvou minut. Katastrofa kolísavým tónem sirény po dobu dvou minut a nebezpečí zátopové vlny přerušovaným tónem. Podle toho druhu signálu musí každý občan poslouchat v první řadě sdělovací prostředky, zavřít okna a tak dále, aby se dozvěděl, co se děje."

V případě, že se touto cestou dozvíme o nutnosti evakuace, je dobré především zachovat klid a poté se držet rad.

"Když opouští byt, musí uhasit otevřený oheň v topidle, vypnout veškeré elektrické spotřebiče mimo ledniček a mrazniček a uzavřít přívod vody a plynu. Nesmí ovšem zapomenout tzv. evakuační zavazadlo, uzamknout byt a označit dveře oznámením, že byt opustil. Do toho zavazadla si musí člověk přibalit jednak trvanlivé potraviny, pitnou vodu, předměty denní potřeby, příbor, misku, doklady, peníze, pojistné smlouvy, cennosti, rádio s bateriemi."

Skoro to vypadá, že jsme s Františkem Vaško smluvili, ale role rádia je v krizové situaci skutečně klíčová. Český rozhlas má navíc na krizové štáby a záchranáře ty nejlepší možné vazby.

Jinak média spíše v poslední době pomáhala šířit paniku informacemi o nedostatku masek a krytů. Druhý zmiňovaný prostředek ale v současné situaci zřejmě potřebovat nebudeme. Hodí se spíše pro klasickou konvenční válku než pro náhlé zákeřné útoky teroristů.

Situace s plynovými maskami také není - aspoň v Plzeňském kraji - tak špatná jak se předpokládá.

František Vaško, HZS Plzeň: "Ty masky jsou odhadem asi tak pro 70 % ostatního obyvatelstva. To je bez těch zájmových skupin."

František Vaško také osobně zjistil prodejny, kde lze masky koupit, a doporučuje je prostřednictvím složek integrovaného záchranného systému. Bohužel, koupit masku a umět ji používat, je věc jiná. Navíc v ohrožení života málokdo zachová klid a potřebnou zručnost.

"Určitě víte, že odpadla branná výchova. Právě v rámci těchto předmětů se prováděl výcvik s maskami a tak dále. Proto hasiči usilují o to, aby civilní ochrana byla opět zavedena do škol."

Když na případnou katastrofu nestačí hasiči, nastoupí armáda. Podle náčelníka územní obrany Václava Vavřicha jsou jednotky schopny nastoupit až ve lhůtě 24 hodin.

"Její časovou pohotovostí, která je nasazována na odstraňování jednotlivých následků."

Podle Václava Vavřicha by ale vojáci byli schopni poskytnout ze svých skladů například i plynové masky a protichemické oděvy lidem v ohrožených oblastech.

Předcházet útokům teroristů je velice složité a čelit jim právě tak. Ale dělat něco přece jenom jde. Například osvojit si takové návyky, jaké mají obyvatelé měst, kde k takovým šílenostem dochází častěji. Například Londýňan a v poslední době i Moskvan okamžitě hlásí každé podezřelé opuštěné zavazadlo v autobuse, vlaku či nádražní hale.

V podvědomí už má například zapsáno i to, že při výbuchu je nejlepší zalehnout na zem a také to, že než začne utíkat, zjistí si napřed kam. Další důležité rady můžete najít na internetu. Japonští vědci dokonce zpracovali už i zásady účelného používání mobilních telefonů v krizových situacích.

Přepsal: Česká informační agentura.

autoři: Martin Sobotka , Dana Jelínková
Spustit audio

Více z pořadu