Kde se vzaly Dušičky aneb Původ, symbolika a tradice vzpomínání na zemřelé
Kam sahá historie podzimních svátků, proč se dřív do lamp dávalo máslo a hrnek mléka na stůl, jak vypadala dušičková koleda i kde u nás hledat kořeny vyvolávání duchů, vysvětlí v seriálu týdne etnografka Vladimíra Jakouběová.
Čtěte také
Dušičky jsou od nepaměti časem zklidnění a rozjímání, kdy lidé navštěvují a zdobí hroby svých blízkých, na které při rozsvícených svíčkách vzpomínají. Od kdy se píše historie Dušiček, vysvětlí Vladimíra Jakouběová v prvním díle seriálu.
O Dušičkách se za časů našich předků chodilo i na koledu. Koledníci si od hospodářů odnášeli například kruchovky plněné mákem nebo povidly, které se dávaly o Dušičkách na hroby zemřelých .
Pečivo bylo vůbec důležitou a pevnou součástí dušičkových obřadů, nejen při stolování na hrobech, ale i při setkávání s příbuznými. Symbolickou roli hrála při přípravě těsta bílá nebo tmavá mouka.
V období Dušiček zdobíme hroby svých blízkých květinami a zapalujeme svíčky, které mají svou symboliku nejenom v křesťanství.
S Dušičkami a svátkem Všech svatých se i v našem kraji pojil také spiritismus, jeho kořeny najdeme v oblasti Vysokého nad Jizerou i na Novopacku. Jakou úlohu plnil v životě našich předků, a jak vyvolávání duchů osobně prožívala etnoložka Vladimíra Jakouběová, prozradí v posledním díle seriálu.
Související
-
Kruchovky podle receptu z Lomnicka
Recepty našich babiček jsou dnes dušičkové. Připomeneme si různé druhy obřadního pečiva a podle receptu z Lomnicka vyzkoušíme kruchovky.
-
Co hlídala Lucie a co bylo Kristydle? Tradice adventu přiblížila etnografka Vladimíra Jakouběová
Jaké zvyky v předvánočním čase dodržovali naši předkové? Téma pro Ivetu Kalátovou a jejího hosta, etnografku Vladimíru Jakouběovou.
-
S etnografkou Vladimírou Jakouběovou: Zvyky a pověry Filipojakubské noci
Poslední dubnová noc patří k velmi starému lidovému svátku, ve kterém mají své místo čáry, kouzla a ohně.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.