Kde najdete svatou s podobou herečky Svobodové? Přece na Seebergu!

27. září 2019
Publicistika

Zázraky se dějí. Třeba kolem kostela sv. Wolfganga u Františkových Lázní. Důkazy má po ruce ve svém fejetonu Jana Kořínková.

Do okolí románsko-goticko-renezančního hradu v Ostrohu u Františkových Lázní jezdíme už řadu let. Vždycky tu pookřeju. Že by měl pravdu jeden z dalších věrných (a že jich je), který prý má čarodějné schopnosti a říká, že tu proudí silná pozitivní energie?

Za kostelem svatého Wolfganga, který stojí na protějším strmém břehu Slatinného potoka, dokonce letos na jaře objevil pomocí rozpravy s kamenným sloupkem v kostele a svými krystaly místo pod zemí, kde se skrývala dosud neznámá hrobka. Když ji otevřeli, našli tam čtyři kostry - nikdo neví, proč nebyly pohřbeny s ostatními majiteli hradu uvnitř kostela. Zázrak? Kdo tomu věří, má důkaz a kdo ne, může přemýšlet, jak to asi bylo.

Zázraky, o které se však postarali dobří lidé, se ale v kostele svatého Wolfganga dějí. V dezolátním stavu ho v roce 2016 převzali od Plzeňské diecéze místní nadšenci a za pomoci sbírek a později i dotací mu vracejí bývalou krásu. Je zapsaný v seznamu našich historických kulturních památek prvořadého významu, takže to vůbec není jednoduché.

Zkušení restaurátoři dali dohromady velmi zvláštně řešenou třípatrovou půdu. Kazetový strop bez podpěr, jediný svého druhu v Evropě, je také hotový. Díky němu je tu nádherná akustika. Střechu má kostel celou novou, stavba je oddrenážovaná. Uvnitř je přeložená podlaha. Přibyla další krásná vitrážová okna s podobami těch, kteří je sponzorují, stylizovaných do podoby svatých. Je mezi nimi například další obdivovatelka Seebergu, herečka Ilona Svobodová.

Právě teď kostel svatého Wolfganga dostává nový kabátek. Pokaždé, když sem přijedu, vhodím do kasičky stejně jako další návštěvníci nějakou drobnou částku. Představuji se, že zrovna tamta taška na střeše je moje. Teď mám zásluhu o malý kousek fasády. I když ještě zbývá hodně opravit a upravit, probíhají tu kulturní akce, výstavy, svatby.

Kostel svatého Wolfganga u Františkových Lázní

Když jsem zmínila zázrak, neobyčejné jsou i obě části obce, do které hrad a kostel patří. Dlužno říci, že jsou za tím zase lidé, kteří se o ni starají. Mají tu schválený územní plán, souběžně s tím realizovali komplexní pozemkovou úpravu jak v katastru Ostroh, tak i Poustka. Díky tomu se mohou pustit do plánů, kterými chtějí zadržovat vodu, které je v krajině nedostatek.

Pod hradem vznikne velký rybník, další nové retenční nádrže budou po vsi. Vybírají dodavatele pro vodovod, čističku odpadních vod. Opravují se dosavadní naučné stezky kolem hradu a kostela, přidají se další okruhy. Ten nejdelší povede lesem směrem k Házlovu, na místo, kde je rekonstruovaná kaplička. Po nové štěrkové cestě budou moci jezdit i cyklisté.

Musím se zmínit ještě o jednom také by se dalo říci „zázraku“. Nedaleko Seebergu žije mladá, hezká, příjemná žena. Spolu s partnerem přestavují starou stodolu na restauraci. Co je na tom zázračného? Kdyby totiž nebylo neznámého dárce kostní dřeně až z Ameriky, nebyla by ani ona.

Měla aplastickou anémii, vážné onemocnění krvetvorby. Na jaře roku 2005 podstoupila transplantaci kostní dřeně. Dnes pomáhá se stavbou, stará se o rozsáhlý pozemek, desítky slepic, dohlíží na rybníčky s kapry. Směje se, že energii, kterou má, získala od svého dárce, prý to musí být velmi činorodý člověk. Je velmi vděčná legendárnímu primáři Kozovi, který u nás stál u zrodu transplantačního programu kostní dřeně, všem lékařům a sestřičkám hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Se současným stavem Karličky, jak jí tu stále říkají, jsou velmi spokojení.

Při nedávném setkání s ní jsem také pookřála. Přeju lidem v okolí Seebergu všechno dobré. Oni tu pozitivní energii předávají dalším.

autor: Jana Kořínková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.