Kde hledat původ slova kakabus? Ve starém hrnci nebo na zatažené obloze
Když se někdo tváří jako kakabus, obvykle to nevěstí nic dobrého. Je zamračený, má zkrabacené čelo, je nevrlý.
Odhalit původ a význam slova kakabus není snadné. Samozřejmě by bylo pěkné podívat se do výkladového slovníku a zjistit, že kakabus byl kdysi třeba nějaký nástroj nebo zvíře. Ale tak to není. Existuje jediný článek v časopisu Naše řeč z roku 1923, kde se píše, že kakabus je slovo řecko-latinského původu a znamená hrnec na vaření. Od něj je prý odvozeno přídavné jméno „cacabatus“, což znamená „černý jako hrnec od sazí“. Tuto informaci se mi ale nepodařilo ověřit. V každém případě, slovo kakabus je uvedeno v Akademickém slovníku cizích slov jako slovo řeckého původu. Dále autor článku uvádí, že význam, ve kterém se slovo kakabus užívá v češtině (např. chodí jako kakabus), vznikl asi opřením o slovo kaboniti se.
Když se nebe kaboní
Pokud se při vysvětlování významu slova kakabus obrátíme spíše do našich nářečí než k řečtině, zjistíme, že v hanáckém nářečí, ale také v moravskoslovenských nářečích nebo ve slovenštině existuje výraz „kabelit se“. Používá se při hovoru o obloze nebo o nebi a znamená „mračit se“. Podobně ve valašském nářečí najdeme výraz „choboliť sa“ nebo „chaboliť sa“, „zachaboliť sa“, v samotné češtině pak kabonit se, zakabonit se. Nebe se tedy kaboní, zatahuje se mračny. V přeneseném významu se pak i člověk mračí, kaboní, tváří se jako bouřkový mrak. A když bylo to kabonění opravdu velké, využila čeština expresivní přípony a ze slova „kabonit“ se stalo „kabounit“ nebo také „kabousit“. Člověk, který se tak tvářil, byl nazýván „kabous“ nebo „kabus“ či „kakabus“.
Potkáváme kakabusa nebo kakabuse?
V tomto ohledu je k nám čeština opravdu velkorysá. Slovo kakabus je mužského rodu životného a skloňovat ho můžeme jak podle vzoru pán, tak i podle vzoru muž. Spisovné jsou tak ve většině pádů dva tvary, v některých dokonce tři. Takže můžete narazit na kakabusa i kakabuse v jedné osobě, a když půjdete po ulici se dvěma kakabusy a budete o tom zážitku chtít někomu napsat, nemůžete udělat chybu, protože v 7. pádě množného čísla lze napsat s kakabusy s tvrdým y jako s pány nebo s kakabusi s měkkým i jako s muži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.