Karlovarský kraj požádá vládu o pomoc s přechodem na nízkoemisní paliva

Po desetiletí byl Karlovarský kraj závislý na těžbě hnědého uhlí, z něhož se vyráběla nejen tepelná energie, ale také elektřina. Nyní se ale těžba uhlí blíží ke konci a energetické firmy v regionu čelí výzvě přechodu na moderní technologie.

„Potřebujeme zajistit dostupné teplo a teplou vodu, potřebujeme podpořit zdroje, které vyrobí levné teplo,“ uvedl Patrik Pizinger z hnutí Místní, starosta Chodova na Sokolovsku. Řada měst v regionu, včetně Chodova, jsou závislá na dodávkách tepla od společnosti Sokolovská uhelná, která postupně přechází na nízkoemisní technologie.

A podle Pizingera se modernizace nevyhne ani jednotlivým odběratelům. „My jako distributoři potřebujeme pomoct s tím, abychom ty soustavy ze 70. let dostali do 21. století, připravili je na budoucí odběry, které tam budou.“

Těžba uhlí by měla skončit v roce 2030

Společnost Sokolovská uhelná plánuje ukončení těžby hnědého uhlí a přechod na ekologické zdroje tepla a elektřiny do roku 2030. Jenže než budou nové technologie k dispozici, alespoň částečně musí uhlí při výrobě tepla a elektřiny spalovat, což bude kvůli emisním povolenkám ztrátová činnost.

„Teď potřebujeme přežít. Říkáme tomu krizové období v oblasti výroby tepla a elektřiny. Potřebujeme pomoct s řešením ztrátového provozu, ty zdroje udržet, protože budeme postupně dobudovávat další nové moderní technologie, abychom po roce 30 byli schopni opravdu překlopit a zavřít“ vysvětlil předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek.

Kraj bude žádat o pomoc s financováním ztrát

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) potvrdil, že zástupci regionu požádají vládu o pomoc s financováním dočasných provozních ztrát. „Je to apel Karlovarského kraje na to, aby byla přednostně přijata legislativa umožňující přechod z uhelných zdrojů na plynové, tak aby bylo možné udržet stabilní dodávky tepla za stabilní ceny pro 50 tisíc domácností v kraji,“ uvedl Kulhánek.

Podle místních politiků a zástupců firem si Karlovarský kraj zaslouží státní pomoc, zvláště když jen v roce 2022 zaplatila Sokolovská uhelná téměř 4 miliardy korun za emisní povolenky. Tyto peníze se do regionu nevrátily.

„Energetickou stabilizací a bezpečností se zabýváme tři roky, ať je to se Sokolovskou uhelnou na jednání s Hospodářskou komorou, v tripartitě, nebo ve vedení kraje. Toto je opravdu výsledkem dnešního stavu a těch kontinuálních jednání,“ dodal Kulhánek. Kraj podle něj nemůže sám financovat investice nebo provozní ztráty Sokolovské uhelné, a proto se obrátili na stát.