Karlovarské divadlo slaví 140 let. Návštěvníci mohou nahlédnout do jeho zákulisí

18. srpen 2026

Historická budova karlovarského Městského divadla skrývá řadu zajímavostí. Návštěvníci při komentované prohlídce uvidí původní podlahu, malovanou oponu od Gustava Klimta nebo 700 kilogramů vážící lustr.

Městské divadlo v Karlových Varech má mnohem delší historii než současná budova. Divadelní představení se ve městě hrála už na začátku 17. století v dřevěné stavbě zvané Bouda. Současná reprezentativní budova vznikla na konci 19. století podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.

Jedním z největších lákadel prohlídky je malovaná opona, na které se podíleli Gustav Klimt, jeho bratr Ernst a Franz Matsch. Zajímavostí je také původní podlaha z portlandského cementu a drceného mramoru. „Státní opera, která je také postavena architekty Fellnerem a Helmerem, k nám jezdila se dívat," popisuje Martin Lenděl z obchodního oddělení divadla.

Elektrický lustr váží 700 kilo

Divadlo ale překvapí i technickými zajímavostmi. Bylo první budovou v Karlových Varech, která byla v roce 1886 elektrifikována. Elektřinu tehdy vyráběly plynové generátory. Původní je také velký lustr v hledišti. Váží 700 kilogramů a kdysi ho bylo možné vytáhnout až do kopule, kde se prováděla údržba.

Prohlídka připomíná také pohnuté dějiny 20. století. Z druhého balkonu, odkud je výhled na Divadelní náměstí, měl na začátku druhé světové války projev Adolf Hitler před občany Karlových Varů.

Karlovarské městské divadlo nabízí v srpnu komentované prohlídky ještě 20. a 27. srpna, vždy od 10 hodin. Zájemci tak mají jednu z posledních letošních možností nahlédnout do míst, která běžný divák během představení neuvidí.

autoři: Jana Strejčková , ern
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.