Kapr na černo se z vánočního jídelníčku vytratil po válce a je to škoda

Podle Anny Peřinové, vedoucí oddělení historických sbírek plzeňského Pivovarského muzea, kapr na vánoční tabuli u nás zdomácněl až v 19. století. Kapr na černo ale do české kuchyně začal pronikat už v 16. století, z postu tradiční štědrovečerní speciality pak postupně vymizel během a po skončení 2. světové války.

Koníčkem paní Anny Tunderové z Hošťky na Tachovsku je korálkování. Z korálků dokáže vytvořit šperky i dekorace. Před Vánocemi vyrábí nejrůznější dárečky na přání a také vánoční ozdoby - zvonečky, andílky, kouličky i hvězdičky. Techniky, kterými tvoří, předvedla Martině Sihelské.

Na adventním věnci mnozí máme na ozdobu připevněné hvězdičky badyánu. Toto koření přidáváme také do vánočního čaje nebo do cukroví, například perníčků. Badyán můžete zkusit pěstovat jako pokojovou rostlinu. O tom a o jeho účincích hovoří bylinkářka a farmářka Štěpánka Janoutová.

Jana Vlková, autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin, peče na Vánoce vedle tradičního cukroví i kousky v našich končinách neobvyklé. Třeba baklavou vnáší do české zimy vzpomínky na slunce, léto a Středozemní moře. Máme od ní recept.

Vánoční svícny z papíru plete paní Miroslava Mollerová ze Záchlumí na Tachovsku. A netroškaří, papíru při svém tvoření spotřebuje opravdu hodně, takže používá staré telefonní seznamy a noviny. Martina Sihelská se za šikovnou paní Mirkou vydala a nechala si ukázat, jak takový papírový svícen vzniká.

Houby mívaly na vánočním stole mnohem širší zastoupení než dnes, kdy se na něm objevují většinou jen v tradičním houbovém kubovi. Mykolog Zdeněk Hájek nabízí dva recepty s houbami na oživení svátečního jídelníčku, jedná se o polévku kulajdu a houbové bramboráčky.

Zveme například na Vánoční den pro pejsky 19. 12. od 13 hodin v útulku Borovno, na Živý betlém 19. 12. od 15 hodin v plzeňské ZOO a na Adventní prohlídky plzeňského pivovaru denně do 22. 12.