Kapela ve skříni. Poslechněte si, jak hraje!

Exponát byl vyroben v německém Waldkirchu ve 20. letech 20. století, a kdybychom měli porovnat ostatní automatofony z té doby, došli bychom k závěru, že tento kus se od nich poměrně liší. „Z valné části to byly hrací automaty, které pracovaly tak, že se tam otáčel dřevěný nebo kovový válec, do kterého byly zasazeny hřebíčky. Tady ale žádný válec nenajdete,“ uvedla pracovnice muzea Jaroslava Brichtová.

„Náš orchestrion je založen na principu vzduchotechniky. Funguje tak, že se otáčí litinovým kolem, přes hřídel se v zásobníku v měchu hromadí vzduch a vytváří se potřebný tlak pro to, aby byl následně rozveden do jednotlivých píšťal a nástrojů, a také aby ovládal snímací zařízení, ve kterém projíždí kartonový záznam. Jedná se vlastně o partituru, která je převedena na karton. Jednotlivé noty, tóny, tam představují do kartonu vysekané čtverečky nebo kolečka.“

Jedná se o skutečně velký a hlučný exponát: „Má rozměry asi 150, 125 a 75 cm, takže je to opravdu velká bytelná skříň. Přední část je vyzdobena, jedná se o jakési pseudorokoko. Vidíme středovou část a dvě křídla, přičemž za jedním křídlem je schována bicí souprava a za druhým odečítací stroj. Mohli bychom nadneseně říci, že je to taková malá kapela,“ popsala orchestrion pracovnice muzea. Obsluha stroje není jen tak, chce to dobrou fyzičku a výdrž.

„S tímto pouťovým kolovrátkem se jezdívalo po poutích, vždy přilákal davy návštěvníků, aby se na pouťové atrakce přišli podívat. Někdy ke konci 90. let se tady v muzeu objevili čtyři pánové, kteří orchestrion poznali. Prý pochází z jejich rodiny a právě jejich rodina s ním jezdila po poutích,“ dodala zajímavou informaci na závěr Jaroslava Brichtová.