Kalokvěty jsou populární ve Francii, nádherně kvetou
Domovinou jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovitých je jižní Afrika, odkud se do Evropy dostala kolem roku 1700. Její latinský název je Agapanthus a vyskytuje se asi v 10 druzích.
Znát ji můžete z jihu Francie, kde se v současné době hodně pěstuje, na oblibě ale nabývá také u nás a to především díky výrazným květům. „Je to nenáročná rostlina s řemenovitými listy, které rostou z trsu. Z nich vyčnívají vysoké pevné stvoly. Květenství jsou kulovité okolíky s nálevkovitými květy většinou modré barvy, ale můžou být i fialové nebo bílé. Obvykle kvete v červnu a červenci,“ popisuje dekorativní kalokvět zahradník Tomáš Pražák. Podle něj správná péče v kombinaci s letním počasím posledních let vede k tomu, že kalokvěty kvetou ještě i na přelomu srpna a září. Po odkvětu tvoří trojhranné tobolky.
Substrát vhodný pro kalokvěty
Jestliže se má rostlině na zahrádce, balkónu nebo terase dařit, potřebuje propustný substrát s menším podílem hlinité zeminy. Když to přeženete s rašelinou, kalokvět bude strádat.
Umístění a přezimování
Přestože kalokvěty mají rády slunce, musíte je chránit před přímým úpalem. Celoroční pěstování venku by nepřežily, zima v Česku přece jen není natolik mírná. Proto je tady kalokvět kbelíkovou rostlinou a na zimu je nutné ji přenést do chladnější světlé místnosti.
Zálivka a hnojení
Během léta je důležitá pravidelná zálivka, od srpna ji začněte omezovat a přes zimu kalokvět zalévejte jen tak, aby nepřeschl, jinak uhnije. „Hnojit kalokvět je dobré během sezóny, jednou za 3 týdny běžným hnojivem na pokojové nebo balkónové rostliny. V zimě už nehnojte,“ radí zahradník.
Přesazování a množení kalokvětů
V porovnání s jinými rostlinami kalokvět nemá rád příliš časté přesazování, postačí, když ho přesadíte až poté, co zcela zaplní kořenáč. „Nejsnazším způsobem množení je dělení, právě při přesazování. Kalokvět je možné namnožit i výsevem, ale je to dlouhodobá záležitost. Semenáčky totiž vykvétají až po 5 nebo 6 letech pěstování. Proto se zahrádkáři často diví, proč jim vyseté kalokvěty nekvetou,“ říká zahradník Tomáš Pražák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.