K záchraně perlorodky říční přispěje nová odchovna na česko-německé hranici u Aše

Budova odchovny perlorodky říční. Autorem nástěnné malby je výtvarník Martin Chochel
Budova odchovny perlorodky říční. Autorem nástěnné malby je výtvarník Martin Chochel

Obnovit populaci perlorodky říční v takzvaném Ašském výběžku na západě Čech se snaží ochránci přírody už několik let. Nově mají k dispozici speciální odchovnu.

Barely, kádě a nádrže. To vše je součástí moderního zázemí nové odchovny perlorodky říční, která vznikla v Huschermühle na česko-bavorské hranici nedaleko české osady Trojmezí a má za úkol zvrátit pokles stavu populace tohoto vzácného mlže.

Otevřením odchovny vyvrcholila spolupráce českých a německých ochránců přírody. „Teď jsme schopni se trochu uvolnit i u těch akcích, které máme v plánu. Chceme zlepšit kvalitu vodních toků a jejich přirozené prostředí, ale člověk k tomu musí přistupovat s rozvahou,“ uvedl Wolfgang Degelmann ze spolku Naturschutz Hof.

Chov perlorodek je velmi složitý a trvá roky, než je možné znovu je vrátit do potoků, řekl Ondřej Spisar, který se odchovu perlorodek věnuje. Samotná odchovna má dvě části, ve vnější jsou pstruzi, kteří jsou hostiteli larev perlorodky v první fázi jejich vývoje. „Dovnitř pak přijdou ryby, které mají na žábrách perlorodky nachytané. Po asi měsíci mladé perlorodky z žáber vypadnou a my je tady pak krmíme přirozenou potravou, pro kterou si chodíme do pramenišť v okolí,“ popsal Spisar.

V této fázi mají ale jen několik milimetrů a potrvá dalších asi šest let, než dorostou do asi dvoucentimetrové velikosti, při níž se vypouští zpět do potoků. Perlorodka se v nich může dožít v podmínkách českých potoků v průměru 80, ale dokonce i 140 let.

Perlorodka říční bývala zcela běžným živočichem, který obýval místní potoky. V průběhu minulého století začala její početnost klesat nejen u nás, ale i v Evropě. V České republice se perlorodka nyní vyskytuje jen na několika málo tocích v pohraničních oblastech, jednou z nich je západočeský Ašský výběžek.