Jsou místa, kterým je dobré se při sbírání hub vyhnout

Každý rok v létě je to stejné – jak se na sociálních sítích začnou objevovat fotografie košíků plných hub s textem „tak už rostou“, začne být na Šumavě plno. Lidé vezmou šumavské lesy útokem a radují se z každého hříbku, který vloží do košíku. Z čeho se vlastně plodnice hub, které sbíráme, skládají?

„Houby jsou složeny převážně z vody, pak jsou tam polysacharidy, speciální sacharidy, bílkoviny, trochu tuky a hlavně vláknina. Ta je stravitelná asi z jednoho procenta, ale přesto jsou houby zdrojem vitamínů v rozpustných tucích. Nás ale hlavně zajímají aromatické látky, tedy vůně a chuť způsobené alkoholy a estery. A někteří využívají i houby obsahující halucinogenní látky," popisuje Ivan Suchara z výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Houby také obsahují velké množství látek, které přijímají z půdy a dokážou vytvářet nové sloučeniny. Záleží také na lokalitách, kde rostou, protože i ty zásadně ovlivňují to, jaký koktejl chemických látek bude plodnice třeba hřibu pravého nebo bedly velké obsahovat.

„Tam, kde jsou naleziště zlata u Kašperských Hor, zlato i arsen, který ho vždy doprovází, v houbách může být. U silnic je celá škála prvků, celá periodická soustava. Vysoké koncentrace jdou do vzdálenosti deset, dvacet metrů. Tam bych houby nesbíral, speciálně u frekventovaných komunikací. A potom to mohou být nějaká speciální místa, kde byly původně sklárny, nějaká deponia odpadů a podobně, tam bych pečárky, bedly také nesbíral," dodává Ivan Suchara.

Ale když nebudete houby jíst každý den po kilech, tak se nemusíte nějakých zásadních komplikací obávat.