Jód potřebujeme pro metabolismus i vývoj mozku. Ale všeho moc škodí

Endokrinologie (ilustrační foto)
Endokrinologie (ilustrační foto)

Jód je nekovový stopový prvek, který má v mnohém směru podobné vlastnosti jako chlor, brom nebo fluor, se kterými tvoří skupinu halogenů. V lidském těle je jód nezbytný, protože tvoří součást hormonů štítné žlázy. Ty jsou v dospělosti klíčové pro regulaci látkové výměny v těle, řídí oxidaci živin a jejich využití v tkáních. Zvyšují spotřebu kyslíku a metabolismus, zvyšují tepovou frekvenci i tvorbu tepla. Ovlivňují ale také činnost pohlavních žláz a nervového systému.

Každá molekula hormonu thyroxinu obsahuje čtyři atomy jódu, a proto se označuje zkratkou T4. Méně významný trijodthyronin (T3) obsahuje tři atomy jódu.

Jak se projevuje nedostatek jódu?

U dospělých se nedostatek jódu (a s tím spojená snížená funkce štítné žlázy) může projevovat zvýšenou únavností, nesoustředěností, pocitem chladu, hlavně v končetinách, zpomalením tepové frekvence atd.

Vyšetření štítné žlázy (ilustrační foto)

V případě těhotných žen může nedostatek jódu vést k potratu, k vyššímu riziku porodní úmrtnosti novorozenců, případně k nižší porodní hmotnosti. Dále může dojít k narušení vývoje nervové soustavy dítěte, přičemž postižení se může projevovat poklesem IQ o několik bodů, problémy se soustředěním atd. Nedostatek jódu u dětí může stát i za poruchami růstu.

Kolik jódu je dost?

Pro dospělé odborníci doporučující denní příjem jódu ve výši minimálně 150 mikrogramů. Dětem ve věku 6 až 12 let postačuje denně 120 mikrogramů, ty menší by ho měly přijmout v množství 90 mikrogramů/den. Naopak zvýšené dávky jódu potřebují těhotné ženy, které by měly přijímat alespoň 250 mikrogramů/den.

Čím více, tím lépe? U jódu to rozhodně neplatí!

Podle odborníků bychom neměli přijímat více než 500 mikrogramů jódu denně. Nadměrné dávky jódu mohou zvyšovat riziko výskytu autoimunitních onemocnění štítné žlázy. Některé studie naznačují, že by nadměrný příjem jódu mohl souviset i s výskytem některých typů nádorů štítné žlázy.

V případě těhotných nebo kojících žen mohou příliš vysoké dávky jódu vést k poruchám štítné žlázy novorozence nebo kojence. Proto opatrně zejména s potravinovými doplňky s obsahem jódu, které snadno mohou vést k předávkování.

Zdroje jódu v potravinách

Vzhledem k přítomnosti jódu v mořské vodě jsou jeho bohatým zdrojem hlavně mořské ryby a mořské plody nebo řasy. Například 10 deka makrely téměř pokryje celodenní dávku jódu pro dospělého. Značné množství jódu obsahují také například treska, humr, krevety nebo slávky. Sladkovodní ryby obsahují jódu podstatně méně. V našich podmínkách jsou významným zdrojem jódu především mléko a mléčné výrobky nebo vejce. Jedno vejce obsahuje 28 mikrogramů jódu, deci mléka a deka jogurtu nebo másla 25 mikrogramů. 100 gramů tvarohu dokonce 35 mikrogramů jódu. Ale dobrým zdrojem může být i chléb, která obsahuje 33 mikrogramů jódu/100 g.

Jodizovaná kuchyňská sůl

Vzhledem k historickým problémům s nedostatkem jódu v potravě bylo v minulosti rozhodnuto o jodizaci kuchyňské soli. Jód se přidává do soli v množství zhruba 27 miligramů na kilogram, a to buď ve formě jodidu nebo jodičnanu. Doporučená denní dávka jodizované soli ve výši 5 gramů denně tedy postačuje k pokrytí denní doporučené dávky jódu pro dospělého.

Pozor na strumigeny v syrové zelenině!

Některé brukvovivé rostliny obsahují přírodní chemické sloučeniny označované jako glukosinoláty, které jsou příčinou například typického štiplavého aroma hořčice, křenu nebo ředkviček. Metabolismem těchto látek vznikají sloučeniny, které omezují vstřebávání jódu do štítné žlázy a narušují syntézu hormonu thyroxinu. To může vést k nedostatku hormonu, který se tělo pokouší kompenzovat zvětšení štítné žlázy, tedy vznikem strumy (lidově volete). Proto se těmto látkám říká strumigeny.

Glukosinoláty se vyskytují i v další brukvovité zelenině, např. v zelí, květáku, brokolici nebo kedlubnách. Kuchyňské úpravy jako vaření nebo fermentace nicméně vedou k rozkladu značné části glukosinolátů. Pak je možné brukvovitou zeleninu konzumovat bez obav z negativních účinků na štítnou žlázu. Opatrní by ale měli být vegetariáni a vegani, zvláště pokud konzumují více syrové zeleniny.

Škodit mohou i průmyslové chemikálie
Lékaři se intenzivně zabývají i nežádoucími účinky některých průmyslových chemikálií, které mohou mít na zdraví podobný účinek jako nedostatek jódu. Jde o látky schopné narušovat hormonální systém, které se odborně označují jako endokrinní disruptory. Pozornost vědců se soustřeďuje na látky, které se strukturou podobají hormonům štítné žlázy a/nebo které v molekule místo jódu obsahují prvky s podobnými vlastnostmi – tedy chlór, fluor nebo bróm. Varovné studie se týkají zejména polychlorovaných bifenylů, polychlorovaných dioxinů, perfluorovaných chemikálií, bromovaných zpomalovačů hoření nebo hexybromocyklododekanu.