Jiří Maryško: Jsem rebel, aniž bych to měl v plánu

19. červenec 2019

Narodil se v Děčíně, ale dětství prožil v 80. letech ve Varnsdorfu, vzpomíná na ně rád, včetně angažmá v Pionýru. Brzy se však stal skautem. Věnoval se řecko-římskému zápasu a dokonce vyhrál okresní přebor. Na střední škole se stal grafikem a grafika zůstala jeho koníčkem.

S bývalým spolužákem ze základní školy Pavlem Fárkou založil divadlo improvizace Demago, dnes improvizuje většinou sám. Po nedokončeném studiu na DAMU působil krátce v kladenském Lampionu, poté byl členem Činoherního studia v Ústí nad Labem. Po politickém tlaku na Činoherní studio odešel do Divadla na Vinohradech.

Žije na venkově, na samotě u lesa – a každému doporučuje, aby takový život zkusil. Pěstuje rajčata, lilky, rebarboru, chová slepice, ovce, kočky a vosí hnízdo.

Facebook je zlo – filtruje informace, které se k nám dostávají.

Je majitelem dvou facebookových profilů, kde je značně aktivní a kde bývá často zablokován, protože prý facebookoví cenzoři nemají smysl pro humor a nedovedou vnímat věci v kontextu.

Selfie Jiřího Maryšky ze zkoušky Cyrana. Na fotografii je také režisér Ivan Řezáč a ředitelka festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem Marcela Mašínová

Měli bychom se ozvat pokaždé, když o něco jde – jinak se společnost zhroutí. Jsme národ ranařů, kteří si přestali věřit. Pochybujeme, že náš hlas má sílu.

Do divadla chodí jako divák málokdy. Jako herec má rád plenérová divadelní představení, protože letní diváci jsou velmi otevření, nejsou tak upjatí. Momentálně hraje roli cukráře a paštikáře Raguenauta v Rostandově Cyranovi v režii Ivana Řezáče. Inscenace je uváděna v Plzni v prostoru U Ježíška v rámci Divadelního léta pod plzeňským nebem.

Během rozhovoru Jiří Maryško doporučil knihu Petera Wohllebena „Tajný život stromů: Co cítí, jak komunikují – Objevování fascinujícího světa“ a knihu „Havel“ od Michaela Žantovského. Do Divadla na Vinohradech zve zejména na Sňatky z rozumu a na inscenaci Fanny a Alexandr.

autor: Jan Anderle
Spustit audio