Je to škoda.
Odchod Hany Marvanové z Poslanecké sněmovny na mateřskou dovolenou byl jednou z hlavních zpráv uplynulého víkendu. K události se vrací Jiří Tomáš Blažek.
Je to škoda, že z Poslanecké sněmovny odchází Hana Marvanová. Ne snad proto, že z tohoto sboru odchází jedna z mála žen a navíc žena velmi razantní, velmi svébytná. Je to škoda hlavně proto, že odchází politička, která na sebe poutala tak velkou pozornost, že prostřednictvím své osoby dokázala upoutat pozornost směrem k problémům, které by jinak informacemi zahlcený občan snad ani nepostřehl. Sveřepost, kterou někteří z mužských zákonodárců pojmenovávali jako příliš emociální, někdy až hysterickou netýkavost, nebyla výstřelkem, nýbrž rysem výrazně pozitivním. Ať říkali co říkali, museli ti inteligentnější z nich uznat, že Marvanová si, na rozdíl od řečmi zaštítěných statečných mužů, jednoduše a prostě stojí na svém. To jejich reakce byly namnoze neadekvátní a hysterické. Hana Marvanová stála dlouhodobě pevně mezi z argumentů vysvlečenými, do cárů politikaření oblečenými muži. A i kdyby nebyla schopnou političkou, přinutila jediná tato žena desítky politiků a doslova miliony lidí přemýšlet o správnosti jejích protinávrhů. V tomto, na myšlení velmi líném prostředí, to nebylo a není málo.
Jaký je kontrast mezi mužskou a touto ženskou politikou dokazuje hned její nástupce v poslanecké lavici, Tomáš Vrbík. Ještě před tím, než se vůbec objevila možnost využití jeho mandátu náhradníka, tvrdil zcela nekompromisně, že některé body reformy jsou v rozporu s programem strany US-DEU a i v jiných prohlášeních byl velmi tvrdý. Teď už říká, že, cituji z Mladé fronty Dnes: "Je to přece jen jiná zodpovědnost, když se o věcech jen vyjadřujete, než když o nich pak máte rozhodovat." Konec citátu. A také konec jasných Vrbíkových postojů, zdá se a Poslanecká sněmovna může se sympatiemi mezi sebe přijmout dalšího z kompromisních. Zeptejme se aspoň my: Jak může politik veřejně povědět, že jeho věcné vyjádření pro tisk se s jeho věcným rozhodováním pro lidi této země liší? Proto je dvojnásob škoda, že Hana Marvanová odchází; nikdy takto nelicitovala ani s pozicí svojí, ani s pozicí projednávaných sporných zákonů. Parlament České republiky bude pracovat dál i bez Marvanové, ale, bohužel, v atmosféře pohříchu poklidnější a kompromisně nudné. Z politiky i ze života občanského dobře známe, že přílišný poklid škodí všude, parlamentní jednání nevyjímaje. Kéž by proto Hanu Marvanovou nahradil brzy někdo, kdo učiní jednání našich politiků napínavějším. Jde to; na zneklidnění naší politické scény přece dosud stačila, sice výjimečná a výrazná, ale jediná žena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
