Jazyk v reklamě

24. září 2004
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

S cizími slovy se setkáváme na každém kroku a sami je běžně používáme. V jazykovém koutku si budeme povídat o správném užívání slov cizího původu, protože i když se s nimi potkáváme na každém kroku, může se stát, že někdy zaváháme nad jejich významem, výslovností nebo nad psanou podobou.

Přejímání slov z cizích jazyků je v současnosti velmi významným způsobem obohacování slovní zásoby. Pokud nejde o odborné výrazy, většině takových slov rozumíme a umíme je správně vyslovit i napsat. Pokud bychom přece jen pocítili nějakou nejistotu, je lepší se o správné podobě ujistit ve slovníku cizích slov. Určité riziko také spočívá v nechtěné záměně podobně znějících výrazů. Já jsem takovou záměnu nedávno zaznamenala v jednom televizním pořadu, týkala se výrazů energický a energetický. Oba sice souvisejí s pojmem energie, libovolně je však zaměňovat nemůžeme. První výraz je spojen s významem rázný, důrazný, plný vnitřní síly. Takový může být například člověk a jeho rozhodnutí. Druhý výraz se týká získávání, přenosu a využití energie, proto jako energetický označíme třeba nápoj, základnu atd.

Významová odlišnost některých velmi podobných slov cizího původu je poměrně značná. Někdy najdeme dvojici výrazů, v níž jsou obě slova významově rovnocenná a dají se v kontextu zaměňovat. Existují, ale není jich mnoho. Jde třeba o výrazy odvozené od přejatých základů domácí příponou -ost, tedy popularita - populárnost, originalita - originálnost. Odlišné užití však už má suverenita (státu) a suverénnost (chování). Podobně při odvozování přídavných jmen příponami -ní a -ální se jako rovnocenné jeví např. dvojice gymnazijní - gymnaziální. Rozdílná už ovšem jsou pojmenování procesní (týkající se soudního řízení) a procesuální (plynule probíhající), podobně strukturní (změny struktury látek) a strukturální (změny společenské struktury). Taková slova se tedy významem liší, patří do různých stylových vrstev a spojují se s jinými okruhy podstatných jmen. Obecně lze říci, že pokud je k přejatému slovnímu základu připojena domácí přípona -ní, má význam vztahový, vyjadřuje pouze vztah nového slova k základnímu významu. Cizí přípony (-ální, -ivní) směřují spíš k významům hodnotícím. Je to dobře patrné třeba na dvojici komunikační a komunikativní. Komunikační se přímo vztahuje ke komunikaci (např. technologie, prostředky atd.). Komunikativní vyjadřuje spíš schopnost komunikovat, jde tedy o význam hodnotící s vyšším podílem dějovosti. Podobně snadno odlišíme dvojice konstrukční - konstruktivní nebo dekorační - dekorativní. Zmíněný prvek dějovosti pak může rozhodnout i u podstatných jmen, např. ve dvojicích komunikace - komunikování, stylizace - stylizování nebo popularizace - popularizování. Tam, kde byla použita domácí přípona -ní, se jedná právě o zmíněnou dějovost, tedy o vystižení činnosti nebo děje. Cizí přípony pak dané slovo obohacují ještě o jiné významy, v případě komunikace je to nejen vlastní sdělování, ale také třeba dopravní cesta.

Je tedy vidět, že rozlišení významu skutečně není tak docela jednoduché, a to jsme zatím opomněli výslovnost a pravopis. Jak je to tedy se všemi těmi mítinky, brífinky, lídry, billboardy apod.? U mnohých přejatých slov už existuje i jejich česká psaná podoba. To platí například právě pro slova mítink, brífink i lídr, foneticky můžeme psát také hendikepovaný, butik, mejkap, skener i víkend (používáme v nich pouze měkká i). Ovšem pozor, některá cizí slova vyžadují svoji původní psanou podobu, jako např. leasing, interview, au pair, fair play, design, pizza, image nebo již zmíněný billboard. Pokud jde o výslovnost, vycházíme z původního jazyka a neexperimentujeme. Zachováváme tedy k ve slovech demokracie, dekret, dále skupinu sch ve výrazech schéma, ischemický, ischias, skupinu -zz- vyslovujeme jako c (pizza, mozzarella, intermezzo). Slabiky di, ti, ni musejí znít tvrdě, např. ve slově rutina.
autor: Jitka Málková
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.

Zprávy z iROZHLAS.cz