Javory patří na Šumavě k těm nejzajímavějším stromům

12. duben 2021

Javor klen a javor mléč – to jsou dva druhy stromů, které také rostou na Šumavě. Prosazují se i v záplavě smrků a obohacují tak šumavské lesy o další zajímavé dřeviny.

javor mléč

Javory klen a mléč patří mezi nejzajímavější dřeviny, které se na Šumavě vyskytují. Narazit na ně můžeme jak v lesních porostech, tak i v zarůstajících bezlesních plochách. Typickým stanovištěm, kde můžete vidět oba druhy vedle sebe, jsou místa bývalých vesnic. Prorůstají tu provzdušněné kamenné snosy, rozdělující pozemky bývalých usedlíků a daří se jim i na zbytcích základů jejich obydlí.

„Javor klen je asi častější, poznáme ho velice dobře, protože listy jsou velikosti asi mužské dlaně, tří až pětičetné, nejsou špičaté na rozdíl od javoru mléče, který má listy opravdu špičaté, jako kopí. A díky tomu se německy jmenuje spitzahorn, tedy špičatý javor. Rozdíl v listech je, že javor mléč, po ulomení listů mléčí. Dalším významným znakem, který je na první pohled patrný, zvlášť u starších stromů, je, že javor klen má odlupčivou borku," představuje hlavní znaky, podle kterých lze rozpoznat oba javory, Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP Šumava.

Javory krásně kvetou a lákají hmyz

„Javory, hlavně kleny, dokážou růst společně s bukem nebo se smrkem, ale nikdy nevytvářejí souvislé porosty. Jsou to dřeviny, které poměrně rychle rostou a také často plodí. Na rozdíl od těch pionýrských dřevin jsou opylovány hmyzem, protože mají krásné květy a v porostech vyhledávají místa, kde buk, smrk nebo jedle nejsou tak konkurenčně schopné. Takže se s nimi setkáváme na nějakých svazích, kde jsou sutě, balvany, v údolíčkách a někdy okolo potoků. Na Šumavě dokonce vytváří typické porosty – klenové bučiny," vysvětluje Jan Kozel.

Klenům se na Šumavě nejlépe daří v přechodu lesních vegetačních stupňů. Tam, kde začíná ustupovat buk a postupně převažuje smrk. Javor je i z hospodářského hlediska ceněnou dřevinou. Dříve se z něj vyráběla loukoťová kola a díky vysoké výhřevnosti byl a stále je vhodným otopem. Dnes se javor využívá především v nábytkářství.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.