Jan Želivský byl až příliš horkokrevný kazatel a radikál. Vedl zfanatizovaný dav k první pražské defenestraci
Idealista, který toužil po rovnosti všech lidí a charismatický řečník, při jehož kázáních prý ženy omdlévaly. O jeho rodišti ani mládí se neví nic.
Pravděpodobně býval premonstrátským mnichem v klášteře v Želivi, odtud tedy jeho jméno Jan Želivský. Doložené je až jeho působení v pražském kostele svatého Štěpána v období po smrti Jana Husa.
Jan Želivský byl plamenným kazatelem husitského hnutí a byl to on, kdo vedl zfanatizovaný dav k první pražské defenestraci. V době, kdy Husité ovládali podstatnou část českých zemí, se Jan Želivský stal téměř neomezeným vládcem Prahy, kde pod heslem potírání světských nepravostí zavedl radikální režim: zakázal hazard i provoz nevěstinců, ženy nesměly nosit šperky a zpívat se směly jen náboženské písně.
Jan Želivský byl až příliš horkokrevný a umírněným Husitům začal být trnem v oku. Když získali Prahu do svých rukou, vlákali ho pod falešnou záminkou do Staroměstské radnice, kde ho 9. března 1422 popravili. Osud kazatele Jana Želivského je tak potvrzením známého výroku, že revoluce požírá své vlastní děti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
