Jan Fingerland: Proč Amerika práskla dveřmi
My jsme vás varovali. Tak by se dala shrnout poselství americké zástupkyně při OSN, když vysvětlovala, proč Spojené státy opouštějí Radu OSN pro lidská práva.
Jde o jeden z předních orgánů Spojených národů. Rada vznikla teprve před dvanácti lety, kdy nahradila Komisi pro lidská práva, jež byla kritizována pro bídné výsledky a zaujatost. Potíž je, že Rada je na tom podobně jako komise.
Pro ilustraci – v současné době v ní dodržování lidských práv hlídají mimo jiné Čína, Pákistán, Katar, Saúdská Arábie nebo Spojené Arabské Emiráty. Země, v nichž ženy nesmějí chodit samy po ulici, dohlížejí na práva žen. Státy, které popravují homosexuály, hlídají práva sexuálních menšin. Vlády, jež masakrují své minority, za peníze OSN pečují o práva náboženských a etnických menšin.
Světová choroba
Je to samozřejmě důsledkem principu, který znevěrohodňuje i celou OSN, totiž fakt, že obyvatele diktatur zastupují na světovém fóru jejich vlastní diktátorské vlády.
USA odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Ta nemá s jejich ochranou nic společného, tvrdí analytik
Spojené státy oficiálně vystupují z Rady OSN pro lidská práva, která podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové používá pro některé státy dvojí metr a z lidských práv si prý dělá legraci. „Ten nepřiměřený zájem a nekončící nepřátelství vůči Izraeli jsou jasné důkazy toho, že Rada je motivovaná politickou předpojatostí, a ne starostí o lidská práva,“ uvedla.
Situaci dobře vystihuje pořekadlo o kozlech zaměstnaných na pozici zahradníků. Celý systém navíc umožňuje hlasovat určitým zemím v blocích, jde zejména o skupinu afrických a blízkovýchodních států, případně ve spojení s Čínou, Kubou a Ruskem. Mnohé ostatní státy se raději tlaku podřídí nebo se zdrží hlasování.
K žertíkům z prostředí Rady pro lidská práva z posledních měsíců patří vystoupení íránského ministra spravedlnosti. Tento muž je současně na sankčním seznamu Evropské unie pro porušování lidských práv. Íránský exil ho spojuje s masakrem několika tisíc politických vězňů z roku 1988.
Krátce nato Rada schválila sadu dalších pěti rezolucí proti Izraeli. Ostatně právě postoj této instituce k Izraeli je jednou z hlavních příčin, proč Američané odcházejí.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva zkritizoval xenofobní projevy prezidenta Zemana
Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Českou republiku ze systematického porušování práv uprchlíků. Zajd Raad Husajn také kritizoval prezidenta Miloše Zemana za jeho xenofobní veřejné projevy, včetně islamofobních výroků.
Rada pro lidská práva se nezabývala masakry v Dárfúru, stavem lidských práv v Tibetu, situací v Zimbabwe nebo poměry v Severní Koreji. Přesto si krátce po svém ustavení odhlasovala, že hodnocení Izraele a jeho jednání bude pevnou součástí všech jejích zasedání.
Bez ohledu na to, jak kdo hodnotí jednání jeruzalémské vlády, její policie nebo armády, je zřejmé, že v současné době funguje Rada pro lidská práva jako přední ochránce porušovatelů lidských práv. Izraelské a palestinské téma se pro tento účel z různých důvodů velmi dobře hodí.
Zůstává otázkou, zda je Trumpovo rozhodnutí i tak správné. Jeden druh jeho kritiků tvrdí, že se americký prezident opět projevil jako chorobný unilateralista, který není ochoten spolupracovat s ostatními. Příkladem má být odchod od klimatické dohody, transatlantické obchodní dohody nebo jaderné dohody s Íránem.
Bláznova moudrost
Jiní tvrdí, že Trupovi jsou lidská práva stejně ukradená, vždyť se docela vesele baví s lidmi, jako je Kim Čong-un nebo Rodrigo Duterte, dokonce se zdá, že jsou mu milejší než demokratičtí politici. Američané prostě odejdou, a dost.
Další druh kritiků soudí, že Trump dělá chybu, protože odchod znamená ztratit jakoukoli možnost věci ovlivnit. Tak zní i česká reakce na americké rozhodnutí odejít. A čtvrtý druh má jasno v tom, že Donald Trump je v zajetí sionistů.
Trump v případě dramatického odchodu z formálně důležité instituce OSN možná uplatňuje stejný přístup jako i v jiných otázkách. Věří, že Amerika má tak těžkou váhu, že si vyhroceným přístupem nakonec vynutí zásadní změnu pravidel.
To není úplně jisté, protože řadě států současná situace zcela vyhovuje. Například Čína amerického odchodu ve svém prohlášení zalitovala a za sebe slíbila, že ona bude i nadále bojovat za větší ochranu lidských práv.
Kritiků amerického rozhodnutí se v řadách států s lepší pověstí, než má Čína, objevilo hodně. Pokud ovšem demokratické a svobodné země s trapnou situací v Radě pro lidská práva nic neudělají, dost těžko mohou vinit Donalda Trumpa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
