Jan Anderle

Jsem externí spolupracovník Českého rozhlasu, takže jsem slyšet hlavně o víkendech. Kromě proudového vysílání občas připravuji rozhovory – baví mě film, divadlo a literatura. A pro Vltavu tu a tam vysílám pořad Vizitka.

S Českým rozhlasem Plzeň spolupracuji asi 18 let. Tenkrát tu pracovala moje kolegyně z gymnázia Renata Vordová. Rychle poznala, že nejsem soutěživý typ a že do nějakého konkurzu bych se nepřihlásil. Tak mě prostě vzala s sebou - a jestli prý bych si nechtěl přečíst pár vět na mikrofon. Ty věty si tenkrát myslím poslechla Marcela Ekrtová a já jsem začal číst zprávy. Jenže u nich nezůstalo. Nicméně na podrobnosti si už nevzpomínám. Snad tenkrát někdo onemocněl. Každopádně mě to s mikrofonem začala učit Květa Bodollová – a byla skvělý učitel. Pár důležitých rad mi dal tenkrát i technik Josef Vídršperk – byl to zlatý člověk a s vděčností na něj vzpomínám.

Už dvacet let si vydělávám na život tím, že učím češtinu na gymnáziu. A práce pro rozhlas je pro mě skvělou příležitostí setkávat se se zajímavými lidmi. Jak bych se jinak setkal s naším nejuznávanějším překladatelem Shakespeara – Martinem Hilským? Měl jsem možnost mluvit také s mnoha herci a režiséry, někteří z nich jsou opravdu velké hvězdy. Třeba Jan Hřebejk, Vlasta Chramostová, Antonín Procházka… Tahle setkání mě obohacují. A věřím, že skrze mě i mé studenty. A věřím, že i posluchače.