Jak zachránit mucholapku? Aneb bez čeho se pěstování masožravek neobejde
Koupili jsme si masožravku a nedaří se jí. Co děláme špatně? Tato otázka se občas vyskytne v dotazech, které zasílají do Hobby magazínu posluchači Českého rozhlasu. S nemocnou mucholapkou podivnou se zastavil u zahradníka Františka Hlubockého i posluchač Honza.
Posluchač Honza si před měsícem koupil masožravou rostlinu, která se jmenuje mucholapka podivná. Na internetu vyčetl, že potřebuje hodně rašeliny a hodně vody. Masožravka ale zjevně neprospívala.
„Masožravky pocházejí z mělkých bažinatých míst, kde žijí spíše na okrajích. Jsou tedy ve vlhku, kolem nich je vodní pára, ale kořeny ve vodě nemají. To by jim hnily,“ vysvětluje zahradník. Doporučil umístit masožravku do skleněné koule nebo do prázdného akvária. Sklo by mělo být i na vrchu, aby se vlhkost v nádobě dobře držela.
Bez tepla a světla masožravky nepřežijí
Teplo masožravce rozhodně nevadí. Prudké slunce by jí uškodilo, ale světlo k životu potřebuje: „Výhodou je, že můžete své masožravce dopřát dostatek světla díky umělému přisvětlení. Ideální jsou žárovky s ultrafialovým světlem, ale osvědčila se mi obyčejná – dnes už zakázaná – žárovka dvacítka s vláknem. Stačí, když budete masožravce osm hodin svítit. Skleněnou nádobu s květinou pak můžete mít i v tom nejtmavším koutě pokoje a bude to hezká dekorace.“
Příliš mnoho zeminy masožravky nepotřebují. Do rašeliny můžete přimíchat keramzit, aby se zemina provzdušnila. I to je pro masožravé rostliny důležité.
A jestli vás zajímá, proč masožravky baští komáry a mušky, je pro to jednoduché vysvětlení. „Všechny rostliny, které rostou na okrajích bažin, trpí nedostatkem dusíku. Proto lapají drobný hmyz. Když ho stráví, dusíkaté látky se uvolní a rostlina tím vyrovná svůj dusíkový deficit,“ vysvětluje zahradník František Hlubocký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.