Jak vzniká skutečně udržitelný dům? „Ani solární panel není samospásný,“ zdůrazňuje architekt
Jak navrhovat budovy a přitom co nejméně zatěžovat přírodu? Můžete si pro stavbu vybrat materiály, které jsou recyklované nebo mají nízkou uhlíkovou stopu. Zavádění principů cirkulární ekonomiky do architektury se věnuje studio Crea-tura architektů Františka Novotného a Karla Goláně. „Nenavrhujete jen budovu, zajímáte se i o afterlife jednotlivých konstrukcí,“ zdůrazňuje Karel Goláň.
„Našli jsme se v tématu udržitelnosti, inspirujeme se v přírodních cyklech a snažíme se je zavádět do světa architektury a staveb,“ shrnuje Karel Goláň, v čem je práce studia Crea-tura jedinečná.
Zajímá nás i to, co se s domem stane, když dožije. K návrhům přistupujeme komplexně.
Karel Goláň
To se zaměřuje hlavně na udržitelnou architekturu: od návrhu přes realizaci až po konec životního cyklu budovy. Účinně tak propojuje architekturu s principy cirkulární ekonomiky.
„Pod touto ideou vytváříme jednotlivé strategie, jak přistupovat k udržitelnosti. Jde třeba o obnovitelné zdroje nebo recyklované materiály. Je ale důležité dát všechny tyto strategie do jednotného konceptu, ani solární panel není samospásný.“
Čtěte také
Cirkulární architektura
Podle Karla Goláně je nutné zaměřit se například i na to, co se s použitým materiálem stane po konci jeho životního cyklu. „Při návrhu je nejdůležitější to, jak má budova dlouho fungovat,“ vysvětluje. „Když navrhujete divadlo, předpokládáte, že vydrží co nejdéle, u rodinného domu je ale životní cyklus jiný a tomu je třeba přizpůsobit materiály.“
„Přestože už za námi chodí klienti, že by o něco takového měli zájem, stále je to v české republice v plenkách,“ dodává k tomu.
Co je tedy při návrhu „udržitelné“ budovy nejdůležitější? A můžeme očekávat, že obliba cirkulární architektury poroste? Poslechněte si celý podcast s Karlem Goláněm ze studia Crea-tura.
Související
-
Klasické kanceláře jsou na ústupu. Proč by firmy měly začít uvažovat o udržitelné variantě?
Mnoho zaměstnanců se opět přesunulo na home office. A těžko říct, kdy se do svých kanceláří vrátí – pokud vůbec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
