Jak se novinky v Krkonoších dotýkají návštěvníků našich nejvyšších hor a horských hospodářů?

3. červenec 2020 09:45

Nové ochranné zóny Krkonoš a nový návštěvní řád začaly platit v našich nejvyšších horách. Strážci z hor odinstalovali dosavadní značení nejchráněnějších lokalit a nahrazují je novými cedulemi, které vyznačují klidová území v Krkonoších.

Strážci přijeli nad Špindlerův Mlýn, konkrétně na rozcestí pod Martinovkou směrem na Brádlerovy boudy, tudy vedla hranice prvního pásma, dnes je tu hranice klidového území.

Čtěte také

„Sundali jsme staré značení a nainstalujeme nové," říká strážce Petr Blažek, který právě vyměnil turistické značení.

Jeho kolega Pavel Jiřička s kbelíkem a štětkou značí hranici klidové zóny.
„Člověk, který půjde za mnou, kde ta klidová zóna není a bude procházet do porostu, kde už naopak je, tak aby viděl ten pruh a nemohl se vymlouvat, že ho neviděl."

Značky maluje s odstupem 50 až 100 metrů zhruba ve výšce 130 centimetrů.
„Vrchní pruh je kolem dokola a spodní jen do půlky."

Nové ochranné zóny Krkonoš a nový návštěvní řád začaly platit v našich nejvyšších horách

V klidových zónách v Krkonoších platí podobná pravidla jako v dřívějším nejpřísněji chráněném pásmu.

„V klidových územích není možné chodit volným terénem. Je možné jít pouze po značených turistických cestách. Tedy prakticky je tam podobný režim pro turisty jako v dřívějších prvních zónách," vysvětluje mluvčí národního parku Radek Drahný.

Čtěte také

A doplňuje, že zonace nebude mít velký vliv na návštěvníky hor.
„Je namířená vlastně vůči nám, jako hospodáři na daném území. A říká správě parku a našim odborníkům jak o konkrétní lokality rozčleněné do zón pečovat tak, abychom dosáhli cílů oné zóny."

Nový návštěvní řád upřesňuje některá pravidla pro pohyb turistů a cyklistů, kteří už nebudou jezdit podle dřevěných piktogramů, ale podle barevného pásového značení. Jedna z nejvýznamnějších změn platí pro splouvání řek.

Správa Krkonošského národního parku
Krkonoše - ostrov tundry uprostřed Evropy - jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Druhově bohaté jsou také karové oblasti, vzniklé působením ledovců v minulosti. Pro tuto výjimečnost a krajinnou hodnotu byly v roce 1963 vyhlášeny národním parkem. Správou území je pověřena Správa Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí.

„Dosavadní návštěvní řád umožňoval splouvání pouze Jizery a Labe. Dohodli jsme se se žadateli a navrhovateli tak, že je tam těch toků víc. Protože se u nich nedá předpokládat, že by tím omezeným splouváním, které je možné z přírodních podmínek, došlo k nějakým porušením," říká náměstek ředitele parku Václav Jansa.

Spustit audio

Související