I časopis Šumava byl za totality cenzurován
Časopis Šumava, který vydává Správa Národního parku Šumava už bezmála 50 let, si můžeme číst dodnes. Je plný informací nejen o šumavské fauně a floře, o historii, zajímavých turistických místech, ale také o ostatních národních parcích nebo zajímavostech z Bavorského lesa.
V sedmdesátých a osmdesátých letech Národní park Šumava ještě neexistoval. Byla zde pouze Chráněná krajinná oblast, na které se ze skoro šedesáti procent rozkládal vojenský prostor, či střežené hraniční pásmo. Přesto se dvakrát ročně našla témata, o kterých se v časopise dalo psát. Vyskytovaly se tam nejrůznější články například o tetřevu hlušci. I když, jak potvrzuje šéfredaktor Jiří Kadoch, informace o něm, byly strohé a kusé.
„Vyskytly se i takové věci, samozřejmě s tím vědomím a s těmi informacemi, které v té době byly. Hromada věcí se v té době nezkoumala nebo se ani nepouštěla ven, protože to z hlediska něčeho vadilo, ale z odborného hlediska se nezkoumala. A když ano, tak to vadilo zase z hlediska lesnického a ze všech jiných možných úhlů," říká Jiří Kadoch.
Od roku 1963, kdy byla vyhlášena Chráněná krajinné oblast Šumava, až do roku 1991, bylo totiž celé území zásahové. Jen v některých částech probíhala pouze nahodilá těžba, to znamená, že se těžily pouze polomy nebo kůrovcem napadené stromy. A tak myšlenka bezzásahovosti prezentována v časopise, byla doslova kacířská.
„Jedinci tam takovou myšlenku občas vznesly. Říkat, že si poradí příroda sama, to bylo opravdu nebezpečné a zakázané. Prostě existovalo plánované zemědělství, plánované lesnictví a nic jiného, takže pokud se objevila zmínka, která by to snad jen mohla trochu popírat, dávaly se pokuty. Navíc, stále se bavíme o době, kdy velká část Šumavy byla nepřístupná. Když se podíváme do nedávné minulosti, tak slovo divočina bylo zakázané ještě před deseti lety, aby nedráždilo veřejnost," dodává Jiří Kadoch.
Časopis Šumava, stejně jako i jiná periodika v té době, procházel cenzurou. Stávalo se tak občas, že šéfredaktor nebo ředitel Správy CHKO dostal za některé závadné texty, jak se říká, přes prsty. Dnes už stranická cenzura naštěstí neexistuje a tak se v něm mohou bez problémů vyskytovat informace o tom, že bezzásahovost do národních parků patří nebo o tom, že les lidskou péči vůbec nepotřebuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
