Hurvínkovi bylo kolem 25, když ho Brachtl zvěčnil
Obraz Rudolfa Brachtla, na kterém malíř zpodobnil Josefa Skupu s loutkami Spejbla a Hurvínka, je součástí sbírek Západočeské galerie v Plzni. Vznikl u příležitosti Skupových šedesátin.
Rudolf Brachtl je autorem série obrazů Josefa Skupy s jeho loutkami, Západočeská galerie v Plzni vlastní jeden z nich. „Je známo několik variant na toto téma, existují také výškové formáty, v našich sbírkách máme formát šířkový. Některé schraňuje Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích, rodišti Josefa Skupy, jiné se nacházejí v Divadle Spejbla a Hurvínka,“ říká Petra Kočová, kurátorka sbírek a výstav Západočeské galerie v Plzni.
Uhlokresba z roku 1952 vás ohromí svojí velikostí 100 x 120 cm. Obrovské dílo působí, jako by z něj měl Josef Skupa s loutkami vystoupit a začít hrát. „Portrét je celkem autentický, není vyloučeno, že Skupa seděl Rudolfu Brachtlovi modelem. Byli spolužáky z pražské umprumky,“ vysvětluje kurátorka, „kam Skupa nastoupil po studiích na plzeňské reálce.“
Památek na Josefa Skupu a jeho slavné loutky má Západočeská galerie v Plzni ve svých sbírkách více. Namátkou můžeme jmenovat Skupovu sádrovou bustu od Jiřího Hanzálka, která byla modelem pro pamětní desku. Ta je dodnes k vidění v místech, kde mělo své zázemí Loutkové divadlo feriálních osad.
Hurvínek coby holohlavé batole s dudlíkem
Fond galerie dále obsahuje několik raných kreseb samotného Josefa Skupy a jím vytvořený plakát z přelomu 20. a 30. let minulého století. „Plakát není datován, informuje o prodloužení sezóny divadla feriálních osad. Skupa tam byl angažován především do roku 1930, kdy pak zakládá vlastní divadélko.“
Na plakátu je vyobrazena tehdy oblíbená dvojice Kašpárek a Švejk a spolu s ní Spejbl s Hurvínkem, v té době pořád ještě nováčkem na jevišti. „Postavička Hurvínka je zde zatím bez vlásků, s dudlíkem na krku a v odlišném oblečení, než na jaké jsme dnes zvyklí. Během století své existence Hurvínek prošel vizuálními proměnami, jeho dětská povaha však zůstává a svými trampotami stále přivádí svého taťuldu do nesnází,“ usmívá se kurátorka Petra Kočová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



